South park: The Stick of Truth jsem dostal zhruba před pěti lety, s tím že se nejedná o můj šálek čaje, jsem hru založil a přes pět let se na ní ani nepodíval. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy jsem se ponořil do seriálu, na jehož konci jsem si musel položit jednoduchou otázku. "Co do té hry mohou nacpat?"

No, zřejmě všechno nejlepší z prvních 14 sezon seriálu.

Je to South Park se vším všudy, napěchovaný k prasknutí - to se dalo čekat.
To co jsem ale opravdu nečekal, bude rozsah a struktura této hry. Zhruba v polovině, kdy si říkám, že musí zákonitě přijít konec, se hra rozjíždí úplně novým směrem, v rámci seriálu známým, ne však očekávaným.

Je to vtipné, je to návykové a má tendenci uvádět člověka v úžas. Je to o detailech spojených s možnostmi hry. O absurditě, zárověň o propracovaném systému.

Celkově mi asi chyběli jen dvě věci. V souboji bych uvítal ještě jednoho spoludružiníka, souboje by tak mohli být ještě zajímavější. Druhou věcí jsou pak vedlejší úkoly. V průběhu hry se některé objeví ve chvíli, kdy se zpřístupní nová lokace, ale v samotném městě se nic nového neobjeví.

Jednoduše 21 hodin plných zábavy, a opravdu překvapivého gameplaye. Možná místy hodně urážlivého ale nádherně konzistentního.

Nejlepší vtipy:hra za žida, souboj s gnomy v ložnici rodičů, otázka bezdomovců, zpracování kanady, ozbrojený Ježíš