Stručně:
Hra na schovávanou, v principu ne nepodobná Alien: Isolation, odehrávající se v hororových kulisách starého domu, kde původcem hrůzy je lidská tragédie. Důraz je kladen na audiovizualitu, atmosféru, filmovost, příběh a charaktery.
Více zvolna:
Díváte se na záda fyzicky křehké ženské ve středních letech. Má tvář Jodie Foster a stejně jako agent Starlingová je racionální a cílevědomá. Zároveň nemotorně běhá, tahá sebou kabelku, projevuje strach a bolest. Její jméno je Rosemary. Je třeba sledovat, jak vypadá, protože žádný HUD nám o jejím stavu nic neprozradí.
Vítá nás velký starý dům, který by v jiném herním titulu mohl hostit duchy, ale tady k prospěchu věci ukrývá jen odpudivá tajemství jedné rodiny. Postupně budeme navštěvovat jednotlivé jeho části, které se zpřístupňují během příběhu, jinam se ani nepodíváme. "Level design" domu má hlavu a patu a rozhodně není lineární. Najdete známky života jako je pračka, pojistky či trouba ale stejně tak tmu, starožitné koberce, portréty předků, sochy andělů a jiné žánrové chuťovky. Pro příběh klíčová místa jsou vytvořená s velkou péčí.
Příběh je vyprávěn filmovými sekvencemi. V nich se Rosemary setkává s několika málo charaktery zapletených do temné rodinné historie. Další informace doplní nalezené dopisy, fotografie, nahrávky atd. Nejdůležitější premisou je zde zmizení mladé dívky. Příběh je poutavý a zřejmě má ambici odstartovat vícedílnou ságu jdoucí po stopách nešťastné rodiny. Snaha udělat postavy současně bestiální, současně lidské a nechat je odvyprávět jejich story bohužel místy vytváří trochu šroubované zvraty v jich chování. Základní zápletka však funguje dobře a filmovosti celé věci nesmírně přispívá povedený soundtrack.
Poměrně holistická hratelnost nás vysílá hledat po domě předměty a pak je na určených místech použít. Umístění předmětu není vždy věcí logiky a objevení některých z nich tak působí mírně samoúčelně. Na to ale stejně není čas myslet, protože v domě nikdy nejsme sami. Naši nepřátelé jsou celkem povedení a nechci je obrat o mystiku dalším popisem. Rosemary se může plížit jak myška a pozorně naslouchat zvukům upozorňujícím na vzdálenost dané nemesis. Může také přebíhat, rozrážet dveře a doufat, že narazí na místo k úkrytu dříve něž na nepřítele, kterého rámus přilákal. Je možné také blokovat dveře, zranit nepřítele něčím ostrým (a na okamžik ho tím zdržet) nebo ho rozptýlit hozeným předmětem. Úprk může být dost animální a dramatický.
Oceňuji, že ukládat je možné jen na určených místech po domě, což dává hráči pocit napětí. Naopak mě mrzelo, že jsem téměř nikdy nemusel blokovat dveře, nebo vylepšovat svou zbraň. Opatrný pohyb po domě byl zdaleka nejekonomičtější a jediné taktizování pro mě představovalo plánování tras okolo úložných pozic.
Především k závěru začal četný výskyt QTE, což bych preferoval v menší míře.
Hra má skvělou uvěřitelnou hrdinku, nabízí v žánru osvěžující pohled třetí osoby, slušný příběh, výbornou atmosféru a hudbu. Pokud se vývojářům bude dařit a vydají pokračování, budu ho chtít hrát. Budu taky doufat, že když už se rozhodli vydat stealth cestou, napříště mě donutí více využívat interaktivních prvků herního média a vlastních řešení a uberou na skriptech.
Hru jsem hrál víc než 8 hodin. 75% v mých očích znamená: dobrá hra, kterou minimálně hráčům žánru můžu s klidem doporučit.
Hra na schovávanou, v principu ne nepodobná Alien: Isolation, odehrávající se v hororových kulisách starého domu, kde původcem hrůzy je lidská tragédie. Důraz je kladen na audiovizualitu, atmosféru, filmovost, příběh a charaktery.
Více zvolna:
Díváte se na záda fyzicky křehké ženské ve středních letech. Má tvář Jodie Foster a stejně jako agent Starlingová je racionální a cílevědomá. Zároveň nemotorně běhá, tahá sebou kabelku, projevuje strach a bolest. Její jméno je Rosemary. Je třeba sledovat, jak vypadá, protože žádný HUD nám o jejím stavu nic neprozradí.
Vítá nás velký starý dům, který by v jiném herním titulu mohl hostit duchy, ale tady k prospěchu věci ukrývá jen odpudivá tajemství jedné rodiny. Postupně budeme navštěvovat jednotlivé jeho části, které se zpřístupňují během příběhu, jinam se ani nepodíváme. "Level design" domu má hlavu a patu a rozhodně není lineární. Najdete známky života jako je pračka, pojistky či trouba ale stejně tak tmu, starožitné koberce, portréty předků, sochy andělů a jiné žánrové chuťovky. Pro příběh klíčová místa jsou vytvořená s velkou péčí.
Příběh je vyprávěn filmovými sekvencemi. V nich se Rosemary setkává s několika málo charaktery zapletených do temné rodinné historie. Další informace doplní nalezené dopisy, fotografie, nahrávky atd. Nejdůležitější premisou je zde zmizení mladé dívky. Příběh je poutavý a zřejmě má ambici odstartovat vícedílnou ságu jdoucí po stopách nešťastné rodiny. Snaha udělat postavy současně bestiální, současně lidské a nechat je odvyprávět jejich story bohužel místy vytváří trochu šroubované zvraty v jich chování. Základní zápletka však funguje dobře a filmovosti celé věci nesmírně přispívá povedený soundtrack.
Poměrně holistická hratelnost nás vysílá hledat po domě předměty a pak je na určených místech použít. Umístění předmětu není vždy věcí logiky a objevení některých z nich tak působí mírně samoúčelně. Na to ale stejně není čas myslet, protože v domě nikdy nejsme sami. Naši nepřátelé jsou celkem povedení a nechci je obrat o mystiku dalším popisem. Rosemary se může plížit jak myška a pozorně naslouchat zvukům upozorňujícím na vzdálenost dané nemesis. Může také přebíhat, rozrážet dveře a doufat, že narazí na místo k úkrytu dříve něž na nepřítele, kterého rámus přilákal. Je možné také blokovat dveře, zranit nepřítele něčím ostrým (a na okamžik ho tím zdržet) nebo ho rozptýlit hozeným předmětem. Úprk může být dost animální a dramatický.
Oceňuji, že ukládat je možné jen na určených místech po domě, což dává hráči pocit napětí. Naopak mě mrzelo, že jsem téměř nikdy nemusel blokovat dveře, nebo vylepšovat svou zbraň. Opatrný pohyb po domě byl zdaleka nejekonomičtější a jediné taktizování pro mě představovalo plánování tras okolo úložných pozic.
Především k závěru začal četný výskyt QTE, což bych preferoval v menší míře.
Hra má skvělou uvěřitelnou hrdinku, nabízí v žánru osvěžující pohled třetí osoby, slušný příběh, výbornou atmosféru a hudbu. Pokud se vývojářům bude dařit a vydají pokračování, budu ho chtít hrát. Budu taky doufat, že když už se rozhodli vydat stealth cestou, napříště mě donutí více využívat interaktivních prvků herního média a vlastních řešení a uberou na skriptech.
Hru jsem hrál víc než 8 hodin. 75% v mých očích znamená: dobrá hra, kterou minimálně hráčům žánru můžu s klidem doporučit.
Observation
Pro: prostředí domu, hudba, atmosféra, uvěřitelná silná ženská hrdinka, pohled třetí osoby
Proti: samoúčelnost některých událostí, spíše nevyužité prvky hratelnosti, závěrem QTE