Hra Heart of Darkness byla tesne pred dokoncenim uz nekdy v roce 1995, tehdy zpusobila doslova poprask svou dokonalou grafikou a animacemi. Pak se po ni (a tvurcich) bohuzel slehla zem, aby se jako fenix z popela vynorila o 3 roky pozdeji v dobe, kdy 2d arkady zcela ustoupily realtime strategiim a 3d akcim. Hra vysla pomerne v tichosti a i kdyz sklidila priznive recenze, doba uz bohuzel pokrocila natolik, ze Heart of Darkness prosla v podstate bez vetsiho zajmu. A jaka je hra samotna?

Heart of Darkness ma v souladu s nazvem srdce. Nadseni a laska autoru z ni primo cisi. Hra ma velmi chytlavy pribeh ve stylu filmu Stevena Spielberga a Roberta Zemeckise, ktery by se mozna zpocatku mohl nekomu zdat trochu infantilni, ale casem notne pritemni a i ten nejvetsi skarohlid hlavnimu hrdinovi fandi a preje si zachranit jeho psa, cizi svet na ktery se teleportuje a rasu jakychsi letajicich opic, ktere se tam s hrdinou sprateli. Co se tyce hratelnosti, Heart of Darkness nezapre, ze jej vytvorili autori Flashbacku a Another Worldu. Hra je prospikovana napady, hratelnost a tempo se neustale meni a ke konci uz i znacne prituhuje obtiznost. K tomu je treba pripocist opravdu kouzelnou grafiku. Zaporem muze byt kratsi rozsah, a i kdyz hru neni jednoduche dohrat, primo se nabizi vlozeni 1 levelu s letanim, takovou tou klasickou zmenou hratelnosti, jako byl treba v Aladdinovi level na letajicim koberci, nebo v Lion Kingu uskakovani pred stadem buvolu. U Heart of Darkness vsak asi muzeme byt radi, ze hra vubec vznikla.