Na první pohled přináší Two Worlds II, pokročilé rpg v nádherném grafickém podání. Z počátku to opravdu vypadá, že tvůrci opravdu budou slavit triumf, alespoň do začátku první kapitoly.
Dá se říci, že tam kde začínal první díl, začíná i jeho nástupce a to bez nějakého pořádneho vysvětlení. Úpravou prošla celková geografie světa, jeho mytologie a vše nasvědčuje tomu, že tento "minireboot" učiní z Two worlds II rpg na úrovni. No, bohužel to u základní hry nevyšlo.
Celý příběh je nerovnoměrně rozdělen do čtyř části, z čehož první kapitola nabízí asi 50% celkového obsahu. Bohužel, první nesympatická lokace je prošpikována triviálními úkoly, které se ani nesnaží o nějakou invenci. Dobrých nápadů je jako šafránu, průzkum mapy je vynucen pouze úkoly typu najdi, zabij a přines. Bohužel, zrovna tento specifický pštros je na druhé straně kontinentu. Do očí bije nejvíce, když hráč asi po sedmi hodinách hry, doputuje nakonec první kapitoly a najednou se setká s overpower bossem, na kterého zkrátka nestačí, i když dosud neměl s ničím problém, všichni předchozí protivníci byly jen obtížným hmyzem. V tomto mi chybí určitá plynulost hry.
Druhá o poznání kratší kapitola, je o něco lepší ale stále postrádá určitý balanc, alespoň to není takový stereotyp a nabídne i temnou, atmosférickou spolknutou zemi.
Ale to co jednoznačně ukáže, že polští vývojáři mají navíc, to je kapitola třetí. Svým rozsahem nemůže mít více jak 15 % hry, ale nabídne zajímavý příběh a hlavně atraktivní mytologii dané lokace. Ve výsledku je to sice vykradený koncept Raimiho Lesního ducha a Smrtelného zlá, ale kvalitně reprodukován. V předchozích částech hry si lze pročíst značné množství dokumentů, ale je to řada průměrně zajímavých informací, takřka mimo děj. Veškerý obsah třetí kapitoly je konzistentní, ikdyž neustálé probijení stovkami nepřátel není prim, třetí kapitola nabízí nejlepší fázi hry.
Závěr v podobě čtvrté kapitoly nabídne několik typických klišé odhalení. Ale dejme tomu, že je tu snaha o epickou tečku, které chybí předchozí obsah, díky kterému by se hráč mohl ztotožnit s protagonisty.
Chybí balanc, někde to skřípe a spousta prvků nemá uplatnění. Skilly jsou nadefinované pro tři směry, ale funkční je snad jen ten pro bojovníka, přitom zlodějské skilly jsou podány pěkně, chybí jen prostor pro jejich uplatnění. Inventář byl bůhví proč předělán do méně efektivní formy a nákupy věcí po jednom kusu, nemají co dělat ve hře z roku 2011. Přidejme šílené ovládání koně a působí to, jakoby tato hra měla mizerný alpha testing a o betatestingu si nechala jen zdát. Škoda, je zřejmé že za TWII je kus práce, ale nasměrovaný špatným směrem.
Dá se říci, že tam kde začínal první díl, začíná i jeho nástupce a to bez nějakého pořádneho vysvětlení. Úpravou prošla celková geografie světa, jeho mytologie a vše nasvědčuje tomu, že tento "minireboot" učiní z Two worlds II rpg na úrovni. No, bohužel to u základní hry nevyšlo.
Celý příběh je nerovnoměrně rozdělen do čtyř části, z čehož první kapitola nabízí asi 50% celkového obsahu. Bohužel, první nesympatická lokace je prošpikována triviálními úkoly, které se ani nesnaží o nějakou invenci. Dobrých nápadů je jako šafránu, průzkum mapy je vynucen pouze úkoly typu najdi, zabij a přines. Bohužel, zrovna tento specifický pštros je na druhé straně kontinentu. Do očí bije nejvíce, když hráč asi po sedmi hodinách hry, doputuje nakonec první kapitoly a najednou se setká s overpower bossem, na kterého zkrátka nestačí, i když dosud neměl s ničím problém, všichni předchozí protivníci byly jen obtížným hmyzem. V tomto mi chybí určitá plynulost hry.
Druhá o poznání kratší kapitola, je o něco lepší ale stále postrádá určitý balanc, alespoň to není takový stereotyp a nabídne i temnou, atmosférickou spolknutou zemi.
Ale to co jednoznačně ukáže, že polští vývojáři mají navíc, to je kapitola třetí. Svým rozsahem nemůže mít více jak 15 % hry, ale nabídne zajímavý příběh a hlavně atraktivní mytologii dané lokace. Ve výsledku je to sice vykradený koncept Raimiho Lesního ducha a Smrtelného zlá, ale kvalitně reprodukován. V předchozích částech hry si lze pročíst značné množství dokumentů, ale je to řada průměrně zajímavých informací, takřka mimo děj. Veškerý obsah třetí kapitoly je konzistentní, ikdyž neustálé probijení stovkami nepřátel není prim, třetí kapitola nabízí nejlepší fázi hry.
Závěr v podobě čtvrté kapitoly nabídne několik typických klišé odhalení. Ale dejme tomu, že je tu snaha o epickou tečku, které chybí předchozí obsah, díky kterému by se hráč mohl ztotožnit s protagonisty.
Chybí balanc, někde to skřípe a spousta prvků nemá uplatnění. Skilly jsou nadefinované pro tři směry, ale funkční je snad jen ten pro bojovníka, přitom zlodějské skilly jsou podány pěkně, chybí jen prostor pro jejich uplatnění. Inventář byl bůhví proč předělán do méně efektivní formy a nákupy věcí po jednom kusu, nemají co dělat ve hře z roku 2011. Přidejme šílené ovládání koně a působí to, jakoby tato hra měla mizerný alpha testing a o betatestingu si nechala jen zdát. Škoda, je zřejmé že za TWII je kus práce, ale nasměrovaný špatným směrem.
Immortal Realms: Vampire Wars