Tak já nevím... Arayu jsem zkoušela někdy v říjnu 2017 ve formě dema a vypadalo to docela zajímavě. Šla z něj cítit atmosféra, strašidelné momenty na mě fungovaly slušně a tak jsem nakonec začala hru odkládat. Že se teď nechci bát nebo alespoň ne tolik. A ono je nakonec po zahrání všechno jinak.
Araya je jméno postavy, která se po roce pohřešování ozve své kamarádce Marise. A s tou začneme poprvé poznávat komplex staré uzavřené nemocnice. K Marise se přidají ještě zdejší hlídač a nějaký mlaďoch, který má po sázce s kámošem nafotit vnitřek nemocnice a ideálně zachytit nějaké neobvyklé události. Nemocnice je totiž proslulá tím, že v ní straší. Pohled na věc tak máte od tří postav.
Hratelnost stojí na prozkoumávání, čtení různých poznámek, složek a novinových článků. Občas nějaké to sbírání klíčů nebo jiných klíčových předmětů a to je tak všechno. Zaseknout se tu můžete akorát tak bugem. Mluvím z vlastní zkušenosti. Atmosféra na mě zabrala o něco méně než v demu a strašidelných momentů ubylo. Akorát ty naháněcí pasáže na mě zafungovaly, jak měly.
Hlasové namluvení a dabing si zaslouží vlastní odstavec. Nebo spíš právě nezaslouží... Nepamatuju si hru, kde bych kritizovala herecké výkony a namluvení jako takové. Jenže tady to přehlížet moc nejde. V originální (asi) thajštině nezní hlavní hrdinka dostatečně autenticky a zmíněný mlaďoch má poznámky "je tady tma" s tou nejblbější možnou intonací. Zní jako tupec... ňouma. Prostě omezenec. Ale v angličtině zní jako celkem normální prima týpek. A Marisa? Ta místo nedostatečného hereckého výkonu v thajštině, v angličtině chytla divný šišlavý přízvuk, který leze na nervy. Když začne hráč přemýšlet nad tím, zda neexistuje možnost namluvení zcela vypnout, je něco špatně.
Nakonec, oceňuju rozhodnutí hrát za tři postavy a jakousi snahu to celé propojit. Líbilo se mi, že se snažili většinu věcí vysvětlit, narážíte na zdejší mytologii, informace o nemocnici i klíčových událostech. Prostředí je zpracováno jen tak tak. Nepřátelé umí vyděsit či leknout a hudební podkres není vůbec špatný. Celkově mě to asi bavilo, hlavně díky poznatkům diváků v chatu během živého vysílání. Sama pro sebe bych to nejspíš nedohrála, možná ani nerozehrála. Bugy i glitche tady jsou, ale ty obecně snáším dobře - už jen proto, že mám na ně velké štěstí nebo spíš smůlu. Celé mi to však kazil hlasový projev postav. Ten se bohužel opravdu nepovedl... A Araya se tak pro mě zaryla do paměti jako "ta hra s tím špatným dabingem".
Araya je jméno postavy, která se po roce pohřešování ozve své kamarádce Marise. A s tou začneme poprvé poznávat komplex staré uzavřené nemocnice. K Marise se přidají ještě zdejší hlídač a nějaký mlaďoch, který má po sázce s kámošem nafotit vnitřek nemocnice a ideálně zachytit nějaké neobvyklé události. Nemocnice je totiž proslulá tím, že v ní straší. Pohled na věc tak máte od tří postav.
Hratelnost stojí na prozkoumávání, čtení různých poznámek, složek a novinových článků. Občas nějaké to sbírání klíčů nebo jiných klíčových předmětů a to je tak všechno. Zaseknout se tu můžete akorát tak bugem. Mluvím z vlastní zkušenosti. Atmosféra na mě zabrala o něco méně než v demu a strašidelných momentů ubylo. Akorát ty naháněcí pasáže na mě zafungovaly, jak měly.
Hlasové namluvení a dabing si zaslouží vlastní odstavec. Nebo spíš právě nezaslouží... Nepamatuju si hru, kde bych kritizovala herecké výkony a namluvení jako takové. Jenže tady to přehlížet moc nejde. V originální (asi) thajštině nezní hlavní hrdinka dostatečně autenticky a zmíněný mlaďoch má poznámky "je tady tma" s tou nejblbější možnou intonací. Zní jako tupec... ňouma. Prostě omezenec. Ale v angličtině zní jako celkem normální prima týpek. A Marisa? Ta místo nedostatečného hereckého výkonu v thajštině, v angličtině chytla divný šišlavý přízvuk, který leze na nervy. Když začne hráč přemýšlet nad tím, zda neexistuje možnost namluvení zcela vypnout, je něco špatně.
Nakonec, oceňuju rozhodnutí hrát za tři postavy a jakousi snahu to celé propojit. Líbilo se mi, že se snažili většinu věcí vysvětlit, narážíte na zdejší mytologii, informace o nemocnici i klíčových událostech. Prostředí je zpracováno jen tak tak. Nepřátelé umí vyděsit či leknout a hudební podkres není vůbec špatný. Celkově mě to asi bavilo, hlavně díky poznatkům diváků v chatu během živého vysílání. Sama pro sebe bych to nejspíš nedohrála, možná ani nerozehrála. Bugy i glitche tady jsou, ale ty obecně snáším dobře - už jen proto, že mám na ně velké štěstí nebo spíš smůlu. Celé mi to však kazil hlasový projev postav. Ten se bohužel opravdu nepovedl... A Araya se tak pro mě zaryla do paměti jako "ta hra s tím špatným dabingem".
Pro: Fungující hororová atmosféra, hudební podkres, více hratelných postav
Proti: Bugy, glitche, hlasové výkony a dabing