Četli jste někdy Malého prince svému dítěti, synovci či neteři, nebo třeba mladšímu sourozenci? A pamatujete si ten pocit? Pocit, že jednoduchá zápletka určená dětem před vámi odkrývá zcela jiný příběh. Pocit, že svět jak ho vidíte, plný nudných činností a komplikovaných rozhodnutí, se od světa v dětských očích liší do posledního detailu, a pro ně byl světem plným dobrodružství, kde je jasné, co je dobré a co špatné. A stejný pocit ve mně vyvolala tahle hra.

Lumino city je založeno na jednoduchých, ale hodně originálních hádankách. Hádankách zobrazujících svět dospělých, plný technických udělátek a často malicherných problémů, očima dítěte. A stejně na mě působily i nedostatky. Ne zcela přesné a zároveň odpouštějící ovládání odpovídá ne zcela přesné motorice dítěte, které také každou novou činnost trénuje znova a znova než si ji dokáže. A jeden otravný bug s morseovkou? I hledání řešení jsem bral jako hru a nečekaný reallife puzzle.To vše v překrásné grafice, kterou musí ocenit každý, kdo alespoň jednou toužil mít doma vláčky anebo (v případě děvčátek) domeček pro panenky a s příjemnou hudbou, která dokresluje poněkud snovou atmosféru.

Možná se jedná o hru pro děti, a možná v ní vidět víc chci. Ale tahle hra mě prostě dostala
… a myslím, že pokud vám sedne do nálady, musí ohromit i vás.