PS4 má letos hodně silný rok, pro skvělém God of War vychází Detroit: Become Human. Hned na začátku musím říct že tohle není hra v pravém slova smyslu. Pokud jste hráli jiné hry od Quantic Dream, tak asi víte o čem mluvím. Detroit je v podstatě interaktivní film, kde svými rozhodnutími měníte cestu jakou se postavy v příběhu ubírají. Ze začátku jsem byl skeptický, kvůli předchozí hře od tohodle studia, Beyond: Two Souls. Tam mi nevadil stupidní příběh, nebo že hra nešla v chronologickém pořadí, ale již právě zmiňované volby. Šlo tam prostě strašně moc poznat, jak moc na vašich volbách nezáleží, vždycky daný segment skončil stejně, nezávisle na vašem rozhodnutí. U Detroitu se však trochu poučili a hra se tak opravdu mění, postavy můžou například zemřít a většinou pak jejich příběhová linie končí.

Nešlo by mluvit o Detroitu aniž bych nezmínil trio hlavních postav, z nichž každá má svoji vlastní příběhovou linku. Jako první si zahrajeme za Connora, speciálního vyšetřovacího androida který byl vyslán zajistit a zneškodnit hrozbu v podobě androidů kteří získali vědomí. Jako druhého tu mám Markuse, který začíná jako pomocník senilnímu malíři. Trio protagonistů doplňuje Kara, která je android určený k pečování o malé děti. Všechny tři postupně potkává nějaká krize a roztáčí se děj plný dramat a akce. Z příběhu nechci moc spoilovat, protože to je prakticky celý obsah hry.

Graficky a zvukově je hra na špičkové úrovni. Hře hodně pomáhá že každá ze tří hlavních postav má svůj vlastní soundtrack, a proto je hra za každou docela jedinečný zážitek. Dabing a lip synch postav je skvělý, animace obličejů taktéž. Co se mi velmi líbilo byl design prostředí, a krásné částicové efekty, sníh vypadá extrémně dobře.

Bohužel ale scénář psal pan Cage a tak se neobešel bez několika menších či větších kiksů, například některé twisty mi přišly zbytečné, a zpětně mi zkazily pocit z příběhu. Navíc si pan Cage myslí že je strašně cool když odehrajete nějakou sekvenci, a pak je odhaleno že se stala mírně jinak, tohle udělal už v Heavy Rainu, a tady to hodilo takové kombo že jsem chtěl přestat hrát. Navíc je mi divné, že androidům stačí jako převlek že si vyřežou diodu ze spánku, když jsou všichni sériově vyrábění a spousta lidí by je měla poznat. Ještě bych rád hře vytknul že někdy nejsou dialogové volby jasné. Vždycky totiž každou volbu definuje jedno či dvě slova, a to prostě na vystižení toho co pak řeknete nestačí.

Detroit je opravdu dobrá hra, kterou docela sráží scénář, ale to mi nebránilo, abych si 90 % hry užil. Je neskutečně zábavné když odehrajete kapitolu, zobrazí se vám "mapa" vašich rozhodnutí a uvědomíte si kolik jste toho pokazili a co jste mohli udělat jinak. Každopádně, za cenu jakou to teďka vidím v obchodech je to určitě dobrá koupě, hra zabere aspoň 10 hodin, a možná si ji projedete znova abyste viděli jiné cesty.