Inu mistři hororu z KONAMI pokračují dílem SH4. Tento je v ledasčem důstojným pokračovatelem série, v něčem však výrazně pokulhává za konkurencí a bohužel i předchůdci.
Graficky je hra k roku vydání asi odpovídající (byt však asi musel být hnusnej a rozmazanej už tehdy), zrovna grafika je to, co se zkousnout dalo.
Hudba je dobrá, škoda několika nazpívaných songů - ty tam podle mě neměly co dělat - a častého totálního ticha, který bylo zastoupeno častěji, než dříve, zdá se mi. Ovšem Akirův um je rozhodně znát...
Příběh
Ačkoliv se to zprvu moc nezdá, příběh je velmi kvalitní a strčí do kapsy kdejaký horrory z filmovejch pláten: Hrdina uvězněn ve vlastním bytě, neschopen se po několik dní dostat ven nebo se dovolat pomoci, objevuje v koupelně portál do podsvětí, které je s naším světem jaksi propojeno.
Právě tyto dva světy, mezi kterými lze volně cestovat, vytvářejí zvláštní herní situace.
Příklad: Najdu v podsvětí zmínku o tom, že číslo kódu ode dveří je stejný, jako poslední 4 číslice z nového telefoního čísla jistého baru.
ŘEŠENÍ: Člověk musí cestovat do "reality" - svého bytu, z okna najít billboard, zavolat na číslo (staré), tam se dozvím, jak je nově změněno a teprve s touto informací se posunu dále v podsvětí. Takovýchto situací je zde víc a člověk musí prostě vést v patrnosti, že to co nelze vyřešit "zde", to třeba bude vypadat jinak z druhé strany.
Ačkoliv příběhově rozhodně tento titul neohrožuje laťku, kterou nastavilo na maximum už památný tažení Jamese Sunderlanda, rozhodně děj hry má co říct a až do konce člověk odhaluje příčiny celé šlamastiky, ve které se hlavní hrdina nachází, stejně jako několika vedlejších postav a jejich osudů. Člověk nakonec zažije (já) i situace, kdy ho příjemně zamrazí (objevení zazděné stěny v bytě nebo konkrétně okmažik, kdy se KONEČNĚ hrdina dostává ven z bytu v realitě... a pak náhle ztrácí zcela přehled o tom, jestli se jedná o imaginární svět či skutečnost) COOL - a typický pro sérii Silent Hill!
Tradičním negativem bylo vždy ovládání, i zde. Dokonce mi přišla hlavní postava o dost nemotornější a topornější než v předchůdcích. Henry si to štrádoval tak nějak nepředvídatelně, zatáčel i tehdy, když jsem prokazatelně držel jen klávesu pro pohyb vpřed, myš nelze použít k rozhlížení (pohled 3. osoby)... no hrůza.
Inventář: Omezit inventář na 10 itemů - proč ne. Ale neimplementovat zároveň možnost odložení předmětu je potom přímo nedůstojné. Toto lze jen na jediném místě v celé hře! Lézt přes celou mapu, abych doma odložil do truhly papírek a šel zpět přes půl mapy abych zvedl jinej papírek - to prostě nasere. Vrcholem je, když moje společnice využívá zbraň, která zabírá konstatně místo u mě v inventáři!
Baterka - tím, že nemá hrdina k dispozici přenosný zdroj světla, tak je všude světlo (i "noční les" je plně osvětlen). FAIL jak kráva. Právě mžourání na zrnitou temnou (nebo světlou - mlha) obrazovku bylo hlavním trumfem předchozích dílů!
Dělění mapy na "obrazovky" - jasně i staré díly byly dělěny (load) na místnosti. Zde je dělěna i třeba jediná chodba - prostě vejdu do "tmy" a objevím se jakoby v jiné lokaci (za mnou je ona "tma") nepřátelé neumí projít tmou... ŽÁDNÉ OTEVŘENÉ PROSTORY!
Rádio - je pryč. Takže nerealistické cupitání potvůrek je jediným zvukovým varováním o jejich přítomnosti. Kdeže atmosférickej znepokojující šum.
Zbraně - jen dvě střelné zbraně a pro jistotu obě dvě jsou pistole. Náboje jsou tak vzácný, že se prakticky nevyplatí brát pistoli s sebou, řezal jsem to většinu hry basebolkou/sekerou.
Gamedesign prostředí obecně - bludiště to jsou, ale většinou v každé místnosti jsou aktivní jen dvoje dveře - tedy jsou to jakési pouhé průchody, které snaží tvářit jako že je zde mnoho zamčenejch dveří, ale jsou to jen kulisy, aby nám to tak mohlo připadat. Běžně musím repetivne projít celou trasu třeba i deseti lokací jakožto standardní herní náplň - něco si vyzvednout atp. Počvtrté stejný průchod stejnou sadou lokací, kdy ani nejde odbočit jinam, je ubíjející.
Neumírající nepřátelé - duchové jsou nepříjemní, ze začátku z nich jde strach, pocit bezmoci. Ke konci už jsou jen otravní a jelikož je nejde normálně zabít, je lepší jim utéct. BRAVO páni autoři - místo abych vychutnal temnou atmosféru lokace a vnitřně v klidu vstřebal to, co se zde autoři snaží vyobrazit, tak ne - běhám jako osel. Bohužel kamera skáče a ovládání nefunguje dobře, takže vrážím do stěn, otáčím se zmateně na všechny strany.
Nepřátele to chce prostě nějak dorazit! Třeba pak ať se klidně respawnou - beru. Ale po dobu co zůstanu v místnosti (2 minuty!) měli zůstat mrtví, nebo aspoň pořád neotravovat!
Celkově 80% je maximum, co můžu hře udělit. Za dobrej a originální příběh, velmi slušnou obtížnost (hádanky, i akce - NORMAL) a za celkovej "silent hill" nádech, za feeling čirého zla, který se tam zhmotňovalo. Škoda ale všech negativ, které vypisuju výše a který prožitek opravdu kazí.
Kluci, snad jste se polepšili. Chystám se na Homecoming, tak mě nezklamte! :)
Graficky je hra k roku vydání asi odpovídající (byt však asi musel být hnusnej a rozmazanej už tehdy), zrovna grafika je to, co se zkousnout dalo.
Hudba je dobrá, škoda několika nazpívaných songů - ty tam podle mě neměly co dělat - a častého totálního ticha, který bylo zastoupeno častěji, než dříve, zdá se mi. Ovšem Akirův um je rozhodně znát...
Příběh
Ačkoliv se to zprvu moc nezdá, příběh je velmi kvalitní a strčí do kapsy kdejaký horrory z filmovejch pláten: Hrdina uvězněn ve vlastním bytě, neschopen se po několik dní dostat ven nebo se dovolat pomoci, objevuje v koupelně portál do podsvětí, které je s naším světem jaksi propojeno.
Právě tyto dva světy, mezi kterými lze volně cestovat, vytvářejí zvláštní herní situace.
Příklad: Najdu v podsvětí zmínku o tom, že číslo kódu ode dveří je stejný, jako poslední 4 číslice z nového telefoního čísla jistého baru.
ŘEŠENÍ: Člověk musí cestovat do "reality" - svého bytu, z okna najít billboard, zavolat na číslo (staré), tam se dozvím, jak je nově změněno a teprve s touto informací se posunu dále v podsvětí. Takovýchto situací je zde víc a člověk musí prostě vést v patrnosti, že to co nelze vyřešit "zde", to třeba bude vypadat jinak z druhé strany.
Ačkoliv příběhově rozhodně tento titul neohrožuje laťku, kterou nastavilo na maximum už památný tažení Jamese Sunderlanda, rozhodně děj hry má co říct a až do konce člověk odhaluje příčiny celé šlamastiky, ve které se hlavní hrdina nachází, stejně jako několika vedlejších postav a jejich osudů. Člověk nakonec zažije (já) i situace, kdy ho příjemně zamrazí (objevení zazděné stěny v bytě nebo konkrétně okmažik, kdy se KONEČNĚ hrdina dostává ven z bytu v realitě... a pak náhle ztrácí zcela přehled o tom, jestli se jedná o imaginární svět či skutečnost) COOL - a typický pro sérii Silent Hill!
Tradičním negativem bylo vždy ovládání, i zde. Dokonce mi přišla hlavní postava o dost nemotornější a topornější než v předchůdcích. Henry si to štrádoval tak nějak nepředvídatelně, zatáčel i tehdy, když jsem prokazatelně držel jen klávesu pro pohyb vpřed, myš nelze použít k rozhlížení (pohled 3. osoby)... no hrůza.
Inventář: Omezit inventář na 10 itemů - proč ne. Ale neimplementovat zároveň možnost odložení předmětu je potom přímo nedůstojné. Toto lze jen na jediném místě v celé hře! Lézt přes celou mapu, abych doma odložil do truhly papírek a šel zpět přes půl mapy abych zvedl jinej papírek - to prostě nasere. Vrcholem je, když moje společnice využívá zbraň, která zabírá konstatně místo u mě v inventáři!
Baterka - tím, že nemá hrdina k dispozici přenosný zdroj světla, tak je všude světlo (i "noční les" je plně osvětlen). FAIL jak kráva. Právě mžourání na zrnitou temnou (nebo světlou - mlha) obrazovku bylo hlavním trumfem předchozích dílů!
Dělění mapy na "obrazovky" - jasně i staré díly byly dělěny (load) na místnosti. Zde je dělěna i třeba jediná chodba - prostě vejdu do "tmy" a objevím se jakoby v jiné lokaci (za mnou je ona "tma") nepřátelé neumí projít tmou... ŽÁDNÉ OTEVŘENÉ PROSTORY!
Rádio - je pryč. Takže nerealistické cupitání potvůrek je jediným zvukovým varováním o jejich přítomnosti. Kdeže atmosférickej znepokojující šum.
Zbraně - jen dvě střelné zbraně a pro jistotu obě dvě jsou pistole. Náboje jsou tak vzácný, že se prakticky nevyplatí brát pistoli s sebou, řezal jsem to většinu hry basebolkou/sekerou.
Gamedesign prostředí obecně - bludiště to jsou, ale většinou v každé místnosti jsou aktivní jen dvoje dveře - tedy jsou to jakési pouhé průchody, které snaží tvářit jako že je zde mnoho zamčenejch dveří, ale jsou to jen kulisy, aby nám to tak mohlo připadat. Běžně musím repetivne projít celou trasu třeba i deseti lokací jakožto standardní herní náplň - něco si vyzvednout atp. Počvtrté stejný průchod stejnou sadou lokací, kdy ani nejde odbočit jinam, je ubíjející.
Neumírající nepřátelé - duchové jsou nepříjemní, ze začátku z nich jde strach, pocit bezmoci. Ke konci už jsou jen otravní a jelikož je nejde normálně zabít, je lepší jim utéct. BRAVO páni autoři - místo abych vychutnal temnou atmosféru lokace a vnitřně v klidu vstřebal to, co se zde autoři snaží vyobrazit, tak ne - běhám jako osel. Bohužel kamera skáče a ovládání nefunguje dobře, takže vrážím do stěn, otáčím se zmateně na všechny strany.
Nepřátele to chce prostě nějak dorazit! Třeba pak ať se klidně respawnou - beru. Ale po dobu co zůstanu v místnosti (2 minuty!) měli zůstat mrtví, nebo aspoň pořád neotravovat!
Celkově 80% je maximum, co můžu hře udělit. Za dobrej a originální příběh, velmi slušnou obtížnost (hádanky, i akce - NORMAL) a za celkovej "silent hill" nádech, za feeling čirého zla, který se tam zhmotňovalo. Škoda ale všech negativ, které vypisuju výše a který prožitek opravdu kazí.
Kluci, snad jste se polepšili. Chystám se na Homecoming, tak mě nezklamte! :)
Pro: Silent hill, příběh, tuhá obtížnost akce i rébusů, délka hry (přes 10 hodin), zlo.
Proti: Ovládání, kamera, inventář, absence baterky i rádia, nesmrtelní duchové