Grey Goo je naprosto klasická RTS, a to v dobrém i špatném slova smyslu. Tři frakce, navržené podobně jako tři frakce v sérii StarCraft, spolu v reálném čase bojují prakticky o přežití, respektive alespoň tak je koncipována většina misí v kampani. V čem ale k dostatečné inspiraci nedošlo je design jednotek, takže ač za všechny frakce vypadají úplně jinak, jejich funkce jsou téměř totožné, takže je automaticky jasné, co je potřeba v jaké situaci vyrábět, což je opět výhoda i nevýhoda.

Příběh jako takový se rozjíždí velmi pomalu a řekl bych velmi nezajímavě až fádně. Už jsem pomalu měl chuť hru přestat hrát, když se konečně rozjel nějakým zajímavějším směrem, takže pokud hra neodradí v první hodině, doporučuji trochu vydržet.

Obtížnost je relativně vyvážená, dokonce bych řekl, že i trochu vyšší než u obdobných titulů a u předposlední mise jsem dokonce po pěti neúspěšných třicetiminutových pokusech obtížnost snížil, protože než výzva z herního hlediska, kde záleží spíše na APM, mě zajímalo, jak příběh skončí.

Technicky je hra zvládnutá dobře, vypadá i zvučí hezky, nepadá a nejsou s ní žádné problémy, jedinou výtku v tomto ohledu mám k ukládacím časům. Dost mi vadilo, že hra se ukládá snad více než minutu, zejména pokud je na mapě větší počet jednotek. Na tom by se určitě dalo zapracovat o dost více a čas nutný k uložení hry zkrátit na několik vteřin.