Takový normální chlapík, který prožívá takový normální pracovní týden. Plný běžných úkolů. Vždyť, co je zvláštního na tom dojít do obchodu a koupit mléko?.. Žena na něj v maringotce pořád řve, pes mu u vchodu pomočí nohu a auto nestartuje. No co, může být i hůř. V obchodě hrdina vystojí nekonečnou frontu za rytmu orientální indické hudby. Za mléko zaplatí 10 dolarů. Pořád to může být horší. Ale ty herní mravokárci, co na něj vytáhli u vývojářů bouchačky, jsou prostě moc!

V Postalu se na vás lepí jedna smůla a zvláštní náhoda za druhou. Je to vlastně takový simulátor vzteku. Nejednou jsem si vzpomněl na film Volný Pád s Michaelem Douglasem. Zároveň to nevybíravě reflektuje společnost. Jdete vrátit knihu a v knihovně na vás zaútočí ekologové, co jim vadí, že knihy jsou ze dřeva. Jdete do kostela, kde si za velký peníze koupíte odpustek a pak bojujete s arabi, kteří na něj zaútočí. I na Pulp Fiction je tady známý odkaz.

K tomu tady máte velkou volnost jak se vyřádit. Nemáte prachy? Můžete vykrást banku. Chcete se pomstít policajtům? Spousta možností a bizarních zbraní. Moje nejoblíbenější byli ty chladné. Kosa, perlík, zahradní nůžky. Házení pamlsků psům, kteří za vás pak bojují. Kočka místo tlumiče. Motorová pila. Zbraní je fakt dost a některé jsou dost nekonvenční.

Bohužel náplň samotných misí není tak dobrá. Dlouhé cesty k nim plné načítání lokací. Pak nějaká krátká přestřelka, které předchází dlouhé stání ve frontách a nesmyslně velké poplatky. Akce v misích je dost průměrná a nepřátelé dost tupí. Pocit ze střelby nic moc a celá hra je hodně krátká. Naštěstí ten apokalyptický konec není vůbec k zahození.

Jestli chcete upustit páru. Nebo naopak se učit trpělivosti. Tak směle do toho. Steam verze to dost vylepšila.