Wolfenstein: The New Order byla parádní řežba s dobře pojatým příběhem a výbornou audiovizuální stránkou. To samé jsem pochopitelně očekával od datadisku The Old Blood. Ve výsledku jsem to částečně dostal, ale pár výtek mám.

Příběh hraje v The Old Blood bohužel druhé housle, je zapomenutelný a hráč ho spíš ignoruje, což bylo docela zklamání, protože právě v něm The New Order exceloval. Na druhou stranu ani nepřekážel a pár svých momentů měl, bylo jich ale poskrovnu.

V čem datadisk ale vyniká je akční část hry. Je to řežba hlava nehlava, zbraně jsou stále výborné a systém velitelů, které je lepší zabít ve stealth režimu, se mi hodně líbil. Při plížení občas chybovala UI, což bylo někdy humorné, jindy k vzteku - v předposledním levelu jsem potichu podřízl (jako podsvinče) jednoho nácka, a druhý si toho ani nevšiml. Přitom s ním vedl rozhovor. Naopak, zpoza náhrobního kamene jsem pistolkou s tlumičem zabil velitele, po chvíli jeho tělo objevil nácek a jak najednou celá mapa věděla že jsem schovaný zrovna za tím šutrem! Při akci ale UI fungovala naprosto v pohodě a dokázala chytře zatopit.

Co se týče lokací, designu misí, grafiky a hudby, zde naprostá spokojenost. Hrad Wolfenstein byl hodně fajn, ale nejvíc se mi hra líbila zhruba od návštěvy Kesslera ve vesnici.

Celkově tedy výborná zábava, hra nenudila a mohla být klidně i o ty tři hodinky delší. Takže i přes malé mínusy spokojenost.