Když jsem Enemy Engaged: Apache vs Havoc někdy okolo roku 2000 poprvé spustil, okamžitě mi učaroval. První let v legendárním americkém bitevním vrtulníku AH-64 Apache (kdo viděl film Ohnivá Eskadra tak ví o čem mluvím) byl nezapomenutelným zážitkem.
Grafické zpracování bylo neuvěřitelné! Všechny ty detailně zpracované vrtulníky od bitevních, až po transportní Mil Mi-6 (svého času největší vrtulník na světě), téměř fotorealistické kokpity a detaily veškeré pozemní techniky by si nezadaly s regulérním tankovým simulátorem!
Grafika hráči uměla vyrazit dech, a to obzvláště, když jsem se poprvé proletěl nad rozsáhlou vesnicí nebo městem! Tolik různých detailů (odlišných podle architektury konkrétního bojiště) to byla pastva pro oči, a navíc vynikající a naprosto nutná možnost krytí pro vrtulník.
Poprvé jsem měl pocit, že letím s vrtulníkem nad reálným městem nebo vesnicí. Grafika prostředí nebyla sice fotorealistická (dle mého názoru není fotorealistická grafika úplně vhodná pro vrtulníkové simulátory obecně) ale spíše schématická, tzn., že např. lesy byly zpracovány formou zvýšené úrovně (textury) na jejíž okrajích byly stromy, které lemovaly lesy po všech stranách a např. lesem vedla cesta. To bylo velmi přirozené a perfektně vhodné pro úkryt Vašeho vrtulníku, který je velmi zranitelný.
A když Vám řeknu, že v okamžiku kdy se poprvé rozpršelo a já zjistil, že si mohu zapnout stěrače čelního skla, a ty fungují jak očekáváte, tak to už mě skutečně spadla čelist! Na tehdejší dobu něco neuvěřitelného. Samozřejmě nechyběly nezbytné dráty a sloupy vysokého napětí, apod.
Terén byl velice členitý a detailní. Důležité ale bylo, že všechna ta grafika a její detaily tam nebyly bezdůvodně, ale naprosto účelně, a nezbytně nutné pro let vrtulníku a jeho krytí. Vrtulníky totiž běžně létají v režimu NOE (česání země) a používají taktiku jako tankisté, tzn. využívají každého kousku terénu, který lze použít ke krytí a zamaskování pohybu před finální střelbou na cíl.
Další bod, ve kterém EEAH bodoval byly dynamické kampaně. Velký výběr různých misí a pocit, že kolem Vás probíhá virtuální válka, je umocněný obrovským množstvím pozemní a vrtulníkové techniky, letadla nevyjímaje. Pozn., v té na Kubě najdete i Fidelovu (diktátorovu) podobiznu na výškových budovách ve městech!
Mimochodem, ve hře je i pěchota a to i pěchota z ručními protiletadlovými střelami, takže máte zaděláno na vážný problém. Ve hře je velké množství SAMs a AAA, takže osobně jsem si nejvíce užíval Recon nebo SEAD mise. Ničení postavení SAMs a AAA, to je hra na kočku a myš, které neuvěřitelně graduje atmosféru, ovšem pozor nezapomeňte na kanony BMP, plus těžké kulomety většiny tanků a dalších obrněných vozidel.
Letový model AH-64 a jeho ruského protějšku Mil Mi-28 byl v době vydání s několika chybami (které např. zmínil Lukáš Codr v recenzi v Gamestaru), ale které všechny byly opraveny ve finálním patchi 1.1E. Ovládat vrtulník není nic snadného, obzvláště s nastavením letového modelu na max. realitu. Bez pedálu nebo kroutícího joysticku se každopádně neobejdete. Taktéž avionika je poměrně věrně a detailně zpracována a naučit se jí ovládat dá chvíli zabrat. Zcela reálně dynamicky se měnící počasí (a to i během jedné mise) má vliv např. na FLIR nebo laser jehož dosah je výrazně nižší.
Jak už to tak v leteckých simulátorech chodí, lety k cíli bývávají občas nudné a dlouhé ale to rozhodně není důvod jim za to dávat minusové body, jako to dělali někteří doboví recenzenti. Prostě k realistickým vrtulníkovým simulátorům, kam EEAH bezesporu patří, to je prostě standard.
Co by se dalo EEAH vytknout je nejspíše fakt, že radio komunikace byla omezená, včetně schopnosti ovládat wingmany. Oba nedostatky napravilo pokračování v podobě Enemy Engaged: RAH-66 Comanche vs. KA-52 Hokum se kterým jde EEAH propojit a užít si tak kampaně z EEAH v EECH se všemi výhodami, které z toho plynou.
Málem bych zapomněl na to co je na vrtulníkových simulátorech nejzajímavější, samozřejmě let v noci. Až uvidíte všechna ty světla v okolí včetně hvězd a měsíce, parádní nasvícení Vašeho kokpitu, záblesky ze všech těch zbraní - vašich i protivníkových a kouřové stopy z raket, které osvětlují noční oblohu, tak v ten moment pochopíte co některé z nás tak baví na létaní s vrtulníkem v režimu NOE (těsně nad zemí) a navíc v noci!
EEAH, stejně jako pokračování EECH lze zakoupit na GOGu a navíc pro oboje existuje perfektní free rozšíření EECH v1.16 odkaz díky němuž si můžete zalítat v Mil Mi-24, AH-1Z nebo Kiowa a to vše ve výrazně vylepšené grafice, plus vylepšeného letového modelu, avioniky a zbraní. Především díky faktu, že Razorworks uvolnil zdrojové kódy.
Grafické zpracování bylo neuvěřitelné! Všechny ty detailně zpracované vrtulníky od bitevních, až po transportní Mil Mi-6 (svého času největší vrtulník na světě), téměř fotorealistické kokpity a detaily veškeré pozemní techniky by si nezadaly s regulérním tankovým simulátorem!
Grafika hráči uměla vyrazit dech, a to obzvláště, když jsem se poprvé proletěl nad rozsáhlou vesnicí nebo městem! Tolik různých detailů (odlišných podle architektury konkrétního bojiště) to byla pastva pro oči, a navíc vynikající a naprosto nutná možnost krytí pro vrtulník.
Poprvé jsem měl pocit, že letím s vrtulníkem nad reálným městem nebo vesnicí. Grafika prostředí nebyla sice fotorealistická (dle mého názoru není fotorealistická grafika úplně vhodná pro vrtulníkové simulátory obecně) ale spíše schématická, tzn., že např. lesy byly zpracovány formou zvýšené úrovně (textury) na jejíž okrajích byly stromy, které lemovaly lesy po všech stranách a např. lesem vedla cesta. To bylo velmi přirozené a perfektně vhodné pro úkryt Vašeho vrtulníku, který je velmi zranitelný.
A když Vám řeknu, že v okamžiku kdy se poprvé rozpršelo a já zjistil, že si mohu zapnout stěrače čelního skla, a ty fungují jak očekáváte, tak to už mě skutečně spadla čelist! Na tehdejší dobu něco neuvěřitelného. Samozřejmě nechyběly nezbytné dráty a sloupy vysokého napětí, apod.
Terén byl velice členitý a detailní. Důležité ale bylo, že všechna ta grafika a její detaily tam nebyly bezdůvodně, ale naprosto účelně, a nezbytně nutné pro let vrtulníku a jeho krytí. Vrtulníky totiž běžně létají v režimu NOE (česání země) a používají taktiku jako tankisté, tzn. využívají každého kousku terénu, který lze použít ke krytí a zamaskování pohybu před finální střelbou na cíl.
Další bod, ve kterém EEAH bodoval byly dynamické kampaně. Velký výběr různých misí a pocit, že kolem Vás probíhá virtuální válka, je umocněný obrovským množstvím pozemní a vrtulníkové techniky, letadla nevyjímaje. Pozn., v té na Kubě najdete i Fidelovu (diktátorovu) podobiznu na výškových budovách ve městech!
Mimochodem, ve hře je i pěchota a to i pěchota z ručními protiletadlovými střelami, takže máte zaděláno na vážný problém. Ve hře je velké množství SAMs a AAA, takže osobně jsem si nejvíce užíval Recon nebo SEAD mise. Ničení postavení SAMs a AAA, to je hra na kočku a myš, které neuvěřitelně graduje atmosféru, ovšem pozor nezapomeňte na kanony BMP, plus těžké kulomety většiny tanků a dalších obrněných vozidel.
Letový model AH-64 a jeho ruského protějšku Mil Mi-28 byl v době vydání s několika chybami (které např. zmínil Lukáš Codr v recenzi v Gamestaru), ale které všechny byly opraveny ve finálním patchi 1.1E. Ovládat vrtulník není nic snadného, obzvláště s nastavením letového modelu na max. realitu. Bez pedálu nebo kroutícího joysticku se každopádně neobejdete. Taktéž avionika je poměrně věrně a detailně zpracována a naučit se jí ovládat dá chvíli zabrat. Zcela reálně dynamicky se měnící počasí (a to i během jedné mise) má vliv např. na FLIR nebo laser jehož dosah je výrazně nižší.
Jak už to tak v leteckých simulátorech chodí, lety k cíli bývávají občas nudné a dlouhé ale to rozhodně není důvod jim za to dávat minusové body, jako to dělali někteří doboví recenzenti. Prostě k realistickým vrtulníkovým simulátorům, kam EEAH bezesporu patří, to je prostě standard.
Co by se dalo EEAH vytknout je nejspíše fakt, že radio komunikace byla omezená, včetně schopnosti ovládat wingmany. Oba nedostatky napravilo pokračování v podobě Enemy Engaged: RAH-66 Comanche vs. KA-52 Hokum se kterým jde EEAH propojit a užít si tak kampaně z EEAH v EECH se všemi výhodami, které z toho plynou.
Málem bych zapomněl na to co je na vrtulníkových simulátorech nejzajímavější, samozřejmě let v noci. Až uvidíte všechna ty světla v okolí včetně hvězd a měsíce, parádní nasvícení Vašeho kokpitu, záblesky ze všech těch zbraní - vašich i protivníkových a kouřové stopy z raket, které osvětlují noční oblohu, tak v ten moment pochopíte co některé z nás tak baví na létaní s vrtulníkem v režimu NOE (těsně nad zemí) a navíc v noci!
EEAH, stejně jako pokračování EECH lze zakoupit na GOGu a navíc pro oboje existuje perfektní free rozšíření EECH v1.16 odkaz díky němuž si můžete zalítat v Mil Mi-24, AH-1Z nebo Kiowa a to vše ve výrazně vylepšené grafice, plus vylepšeného letového modelu, avioniky a zbraní. Především díky faktu, že Razorworks uvolnil zdrojové kódy.
Pro: Grafika, letový model, avionika, možnost létat a uplatňovat postupy jako reálný pilot bitevního vrtulníku
Proti: Radiokomunikace, ovládání wingmanů