Hra a prvotina jednočlenného studia, kde autor nemá s děláním her valné zkušenosti a pilně studuje práva. Jo, tohle všechno je bohužel na hře znát.
Nápad je přitom skvělý: Stojíte před soudem za čin, který jste skutečně spáchali, ale svou výpovědí, kterou hraním rekonstruujete, se snažíte překroutit fakta tak, abyste neskončili na gilotině a nejlépe se dostali na svobodu. A to vše v mantinelech nevyvratitelných důkazů proti vaší osobě. Phoenix Wright naruby. Při prvním hraní tak máte pocit, že jste se ocitli na hřišti, kde má význam každý váš čin. Pak si to dáte podruhé, potřetí... a zjistíte jak prostá tahle hra vlastně je a jak s tímto fakt dobrým nápadem jen klouže po povrchu a párkrát ani pořádně nefunguje.
Vše se totiž odehrává na malinkatém prostoru s minimem možností. Jo, zprvu to na vás tak nepůsobí, ale celkem rychle hru prokouknete a přestože hra nabízí 8 konců + 1 bonusový (i když některé se od sebe liší jen minimálně), bude se každé další hraní odehrávat téměř identicky, se stejnými dialogy. Když nad tím přemýšlím, je to ve své podstatě jen walking simulátor, kde záleží především na tom, jak se na konci rozhodnete a jaké důkazy ve svůj prospěch ve hře najdete. To, že se nedotknete nože, na němž byli vaše otisky, že se vyhnete svědkovi, který vás viděl celého od krve, že s recepčním mluvíte o půl hodiny dříve, než vypovídal a že zabijete oběť v sebeobraně dřív, než bylo podle patologa možné, se ani moc ve hře pak neřeší. Stejně jsem vyšel ze soudní síně osvobozen. A tohle fakt programoval budoucí právník?
Audiovizuální stránka je pak na velmi bídné úrovní. Dabing téměř neposlouchatelný, animace směšná, ale to se dá ještě vzhledem ke zkušenostem autora pochopit.
Shrnutí:
Škoda. Na papíře to vypadalo senzačně, ve skutečnosti to ale tak zajímavá hra není. Z celého projektu je cítit nezkušenost. Kdyby se však nápadu chopila ruka profíka, byla by to bomba.
5. bod herní výzvy 2017
Nápad je přitom skvělý: Stojíte před soudem za čin, který jste skutečně spáchali, ale svou výpovědí, kterou hraním rekonstruujete, se snažíte překroutit fakta tak, abyste neskončili na gilotině a nejlépe se dostali na svobodu. A to vše v mantinelech nevyvratitelných důkazů proti vaší osobě. Phoenix Wright naruby. Při prvním hraní tak máte pocit, že jste se ocitli na hřišti, kde má význam každý váš čin. Pak si to dáte podruhé, potřetí... a zjistíte jak prostá tahle hra vlastně je a jak s tímto fakt dobrým nápadem jen klouže po povrchu a párkrát ani pořádně nefunguje.
Vše se totiž odehrává na malinkatém prostoru s minimem možností. Jo, zprvu to na vás tak nepůsobí, ale celkem rychle hru prokouknete a přestože hra nabízí 8 konců + 1 bonusový (i když některé se od sebe liší jen minimálně), bude se každé další hraní odehrávat téměř identicky, se stejnými dialogy. Když nad tím přemýšlím, je to ve své podstatě jen walking simulátor, kde záleží především na tom, jak se na konci rozhodnete a jaké důkazy ve svůj prospěch ve hře najdete. To, že se nedotknete nože, na němž byli vaše otisky, že se vyhnete svědkovi, který vás viděl celého od krve, že s recepčním mluvíte o půl hodiny dříve, než vypovídal a že zabijete oběť v sebeobraně dřív, než bylo podle patologa možné, se ani moc ve hře pak neřeší. Stejně jsem vyšel ze soudní síně osvobozen. A tohle fakt programoval budoucí právník?
Audiovizuální stránka je pak na velmi bídné úrovní. Dabing téměř neposlouchatelný, animace směšná, ale to se dá ještě vzhledem ke zkušenostem autora pochopit.
Shrnutí:
Škoda. Na papíře to vypadalo senzačně, ve skutečnosti to ale tak zajímavá hra není. Z celého projektu je cítit nezkušenost. Kdyby se však nápadu chopila ruka profíka, byla by to bomba.
5. bod herní výzvy 2017
