Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Stunts

  • PC 95
Milý dědečku,

po dlouhém rozhodování, co mám se svým životem dělat, jsem se nakonec rozhodla jít ve Tvých šlépějích. Rozhodla jsem se, že budu také závodní hrou, kterou budou hrát milióny lidí a která bude těžit ze snadné tvorby vlastních tratí, kde budou hráči mezi sebou soutěžit o nejlepší čas.

Jenže to víš, dědo, dneska už je jiná doba. Teď už má skoro každý možnost připojit se k internetu, takže proč závodit jenom s kamarády u jednoho počítače, když si hráči můžou poměřit časy s celým světem. A přitom nejezdí jenom za sebe, ale taky reprezentují svoji zemi a dokonce i kraj.

Navíc si myslím, že jsi na to šel špatně i v jiné věci. Tys těm hráčům nedal do začátku vůbec nic. Vždyť si ty chudáci museli všechny tratě udělat sami. To já jsem na to vyzrála. Ke mně když si sedne jenom jeden hráč, může si zajezdit spoustu tratí i sám a dokonce čím líp pojede, tím lepší medaile za to dostane.

A další věc, viděla jsem fotky z tvýho mládí, no Tys měl teda ránu. Fakt jste tenkrát takhle hloupě vypadali všichni. Vždyť z toho bolí oči.

Nezlob se, dědo, jestli jsem na Tebe byla tvrdá, vždyť nebýt Tebe, bůhví co bych dneska dělala já.

S láskou Tvoje

TrackMania Nations Forever.



Milá děvenko,

nejprve bych rád řekl, že jsem moc rád, že i přes těžké povolání, kterému jsem se celý život věnoval, se někdo rozhodl na můj odkaz navázat. Já vím, že i přes veškerou snahu jsem tenkrát dělal chyby, ale jak jsi sama napsala, bylo jiná doba. A já se Ti ji teď pokusím přiblížit.

Tehdy jsme si mohli o internetu nechat jenom zdát. Dnes sice můžeš závodit s hráči z celého světa, jenže já si myslím, že to zdaleka nemá takové kouzlo, jako když sedíš celé odpoledne s pár kamarády u jednoho počítače a snažíte se navzájem překonat svoje časy. Víš, když soupeříš s takovou spoustou oponentů, nemáš skoro žádnou šanci, že tvůj čas bude nejlepší. Pak jsi akorát frustrovaná, že ať děláš, co děláš, nikdy se těm nejlepším nepřiblížíš. A v konečném důsledku závodíš sice s celým světem, ale nakonec většinou sedíš u počítače úplně sama. Zatímco když sedíš s kamarády v jedné místnosti a zlepšíš rekord trati o zlomek vteřiny, načež tě tvůj nejlepší kamarád popohání ze židle, aby si rekord vzal zase zpátky, je ten pocit ze soupeření mnohem intenzivnější.

A je hezké, že tvoje trať si může zajet i Jack Smith z Virginie. Ale když se s tratí celý víkend pipláš, abys ji mohla v pondělí přinést na disketě kamarádům do školy, oni pak na ní celý týden jezdí, každý den se chlubí, kdo dosáhl lepšího času, aby tě nakonec v pátek pochválili, že ta trať je parádní a že se ti opravdu povedla, tak ti pak ani tolik nevadí, že ten nejlepší čas není tvůj. A s chutí se pak o víkendu opět pustíš do tvorby další trati, protože víš, pro koho ji děláš.

A že jsem hráčům dal do začátku jenom jednu trať. Jak dlouho si myslíš, že trvalo, než měl každý hráč těch tratí na počítači minimálně padesát? Většinou sotva pár týdnů. Mě totiž ve své době hráli všichni, kdo měli tenkrát počítač a díky jednoduchému editoru si každý chtěl nějakou tu trať vytvořit, takže diskety s tratěmi byli po pár kolečkách po kamarádech a spolužácích plné.

A co se týče vzhledu, uznávám, že z dnešního pohledu vypadám už poněkud směšně. Ale na svoji dobu byl můj vzhled převratný. Vypadal jsem úplně jinak než všichni moji vrstevníci a všichni byli nadšení z toho, jak realisticky působím. Však počkej sama za pár let, jak se budou Tvoji následovníci tvářit na to, jak vypadáš.

Nic ve zlém, děvenko moje, každý jsme na to šli po svém a ve své době jsme byli špičkou svého žánru. Snad jednou najdeme někoho, kdo to po nás převezme.

Tvůj milující dědeček

Stunts.
+27