Spáleniště mě zaujalo na první pohled svým grafickým zpracováním. Hra vypadá velmi dobře a k adventuře, která hráče zavede zpět do časů foglarovek, perfektně sedí. Knížky od Foglara mám rád, takže nosné myšlenky kamarádství, slušnosti a klukovské touhy něco prímového zažít mi jsou ve Spáleništi tuze sympatické.

Zamrzela mě minimální interaktivita okolí a košatost dialogů, prakticky jde klikat pouze na postupová místa a na prošlé obrazovky se nelze vracet. Potenciál je tu mnohem větší a byla by škoda, kdyby ho autoři v dalších dílech nevyužili. Jo a z toho úmyslného komolení anglických jmen se mi malinko kroutily prsty:).