Nádherně smutná cesta temným světem strachu a beznaděje. Fascinující audiovizuální stránka zde na sebe, stejně jako u Limba, strhává veškerou a zaslouženou pozornost. Práce s kamerou, sound design, hra stínů, barev a hudby. Krása. Oceňuji také přístupnější hádanky, které udržují plynulou hru a současně v hráči zanechávají pocit dobře odvedené práce.

Zprvu zamrzí dějová linka, příliš symbolická a otevřená i na severské artové poměry. Nádherně zde však funguje druhé zahrání a když si hru necháte v hlavě chvilku uležet. Tohle umí opravdu jen ti nejlepší mistři vyprávění. Samozřejmě je tu stále nekonečné množství možných interpretací a pravděpodobně nikdy se od Arnta Jensena nedozvíme jeho verzi. Věřím však, že pro vychutnání hry není nutné rozpitvávat každý náznak a hloubat nad jeho smyslem. To je zde takový malý bonus, který Inside děla jedinečným. Hlavní je nechat se unášet famózní atmosférou, kdy chce být každý alespoň jednou svobodný.