Vedle Portalu se jedná o jednu z nejoriginálnějších logických her, kterou jsem zatím hrál a která vyžaduje spoustu nekonvenčního myšlení. Celý svět a i hromada hádanek je totiž obrovské "WTF!?". Jakmile se podíváte oknem, jste v jiné místnosti, pokud se ohlédnete jinam, zmizí dveře, když zahnete za roh, nemůžete se vrátit zpátky.... Svět tak ze začátku působí dost neuvěřitelně a neuchopitelně, možná dokonce budete mít chuť hru odinstalovat, ale časem si na tenhle podivný styl zvyknete a začnete se orientovat, i díky pevně daným zákonitostem tohoto světa, které se během hraní nemění a které není těžké pochopit. Nejtěžším úkolem je však tyto zákonitosti využít ve váš prospěch a občas je i trochu překroutit, aby jste se dostali kam chcete. Ale věřte mi, někde se určitě seknete. Ne však proto, že by byla hádanka v základu těžká, ale jenom proto, že nevidíte to naprosto triviální řešení, které se doslova nabízí. Na čele mám dokonce bouli, kolikrát jsem hlavou mlátil o stůl.

A pak tu jsou taky záseky, kdy nemůžete dál, protože nemáte potřebné vybavení, což samozřejmě nevíte. Chodby se totiž větví a větví a kolikrát není úplně jasné, že něco k dalšímu postupu potřebujete. Je to jen ale malá výtka, protože pokud si zrovna nevíte rady, můžete se téměř okamžitě přesunout na jiné problematické místo, kde možná přijdete na další postup.

Tato hra tedy nabízí řadu prostorových, originálních mindfucků a skvěle pracuje s perspektivou. Chyběl mi tam však příběh, nebo něco zapamatovatelného. Portal měl GLaDOS, Braid měl "únos" princezny... Antichamber má... má... jen skvělé hádanky. Jako kdybych chtěl hodně filozofovat, dala by se celá hra přirovnat k životu samotnému a jeho útrapám. Při hraní totiž narážíte na spoustu obrázků sloužící nejen jako určitá nápověda, ale taky jako moudra do života. Např. když jsem se propracoval několika hádankami ke slepé uličce, byl tam jen obrázek s nápisem ve stylu: "Občas i přes vynaložené úsilí nedosáhneme svého cíle." Jako jo... pěkný... ale mě to asi nestačí.

10. bod herní výzvy 2016