Jednička propírala technologický vývoj jrpg a jejich klišé. Dvojka víceméně opouští koncept vývoje, dostává mnohem širší záběr co se herních žánrů týče a hlavně klade větší důraz na příbeh. I tak ale bohužel zůstává klišovitým jrpg a množství pop-kulturních referencí hlavně zdůrazňuje celkovou neoriginalitu. Zase.

Co lze pochválit je solidní zakomponování cestování časem do příběhu, které dává smysl a vytváří nejeden zajímavý moment (vybavilo se mi i Dvanáct Opic). Ve druhé polovině, kde se cestování časem stane relativně jednoduchou záležitostí, ale hra skončí u "najdi 5 tohodle" a závěr byl takovým tupým nicneříkajícím zbla. "Musíme spolu bojovat. Je to osud. Herp derp."

Po technické stránce není co vytknout, hratelnost je díky extrémní variabilitě a humoru a narážkám na všechno možné taky dobrá. Jako u jedničky je ale i tady pro mě zklamáním, že hra obsahově nemá v podstatě nic vlastního a jedná se zase o změť nápadů a odkazů odjinud.

Nová karetní hra, proti té v prvním díle stojí za kokot - praktický každý, koho jsem potkal, vjyma tutorialových NPC, měl o tolik lepší balíček, že bylo nemožné vyhrát, takže jsem se na karty hodně rychle vybodnul. Při nejmenším chybí nějaké rozdělení do "lig", jako je má třetí Zaklínač. Obdobná hra v prvním díle přitom byla celkem dobře zvládnutá.

Proti jedničce každopádně krok vpřed. Nebo spíš rázné nakročení jednou nohou. Evoland 2 je věštší, chytřejší, zábavnější, ale jinak vlastně pořád stejný. Kdyby aspoň ten příběh v závěru tak nedegradoval... dovedl bych si představit i za 90 :/