Komentář ke Spec Ops: The Line se bude psát těžko. Hra má svůj, díky námětu možná trochu kontroverzní, příchod na svět už dávno za sebou, ale s odstupem času se při dohánění herních restů dostala i do mého hledáčku. Jako u valné většiny her jsem před vlastním zahráním víceméně ignoroval veškeré preview, (před)prodejní hype, videa, recenze, návody a diskuse, které se kolem hry rojily a o The Line jsem tak věděl jen něco mále ve smyslu je to tak trochu jiná střílečka. Snažil jsem se prostě vědět co nejméně, abych si po zahrání udělal vlastní a ničím nezkreslený úsudek.
No a dopadlo to... pokud nic jiného, tak hodně dvojsečně. Asi nebudu první, kdo by hodnocení The Line rozdělil na dvě části - hra samotná a příběh. Tohle dělení se totiž přímo vybízí, protože mezi těmito dvěma "světy" je zcela propastný rozdíl.
Nebudeme zbytečně chodit kolem horké kaše, po stránce herních mechanik je The Line dost špatná hra. Koridor by člověk "moderní střílečce" i odpustil (zvlášť v tak zajímavých kulisách), ale tragicky (ne)fungující systém krytí nebo hodně nevyváženou obtížnost už méně. Ono opravdu vypadá divně, když člověk přežije dvě salvy z těžkého kulometu, ale když k němu doběhne šílenec s nožem, tak se poroučí po první ráně. "Mezihry" v duchu on-rail stříleček či stacionárních palebných věží jsem považoval za zlo všude a nejinak je tomu i zde. Velení jednotce a AI obecně je také na pováženou. Po udání pokynu se místo odstřelení sniperkou oba vaši tatrmani občas nesmyslně rozběhnou přes rozlehlý plac přímo mezi hordy nepřátel, kde zdechnou dřív než by člověk řekl švec a nezbývá nic jiného než reload od posledního checkpointu. A ano, checkpointy jsou taky zlo, cca stejné jako zprasené ovládání.
Zatímco jako hra The Line naprosto selhává, po stránce příběhové je to naprostá bomba! Mnohokrát jsem si při hraní říkal: "Tohle by byl výborný film," což se po zakončení příběhu ještě umocnilo. Mám opravdu rád hry, které člověka po příběhové stránce nevedou po jasně nalajnované cestě, ale člověk u nich musí i přemýšlet. Nabízí se díky tomu otázky: Je první část hry opravdu jen blouznění a rekapitulace posledních hodin před smrtí? Způsobila nehoda vrtulníku smrt a je druhá půlka hry opravdu jakási forma očistce? Kdy zemřel Konrad a co s tím má společného CIA? Odpověď na tohle se člověk nikde nedozví, je jen na něm, jak si věci přebere. Při zpětném pátrání vyplývá na povrch, že ani sami tvůrci (snad) nikdy nedali jasnou odpověď bylo to tak a tak. Je to zkrátka o tom, jak si to kdo chce vyložit, což beru jako obrovské plus. Trochu se mi do mysli vkrádá v jistém smyslu podobná Dear Esther, kterážto také vznáší výrazně víc otázek než na kolik je ve hře explicitně odpovězeno. Přesto je pro mě Dear Esther lepší hrou, protože se nesnaží naroubovat nenaroubovatelné, příběh je prim a ona "herní náplň" je mu zcela podřízena formou. Zde to tak úplně neplatí. Příběh je tu sice také prim, ale k němu je násilím přilepena nepříliš povedená herní variace na Gears of War.
Jakkoliv bych chtěl za příběh dát The Line vysoké hodnocení, pořád je to hra a v tomto ohledu The Line opravdu neoslňuje. Ba naopak, na to jak je hra krátká, jsem asi 2x kvůli technickým a herně-mechanickým problémům uvažoval o její odinstalaci a byl to pouze příběh, co mě u hry udrželo. Musím se tak smířit se 70%.
No a dopadlo to... pokud nic jiného, tak hodně dvojsečně. Asi nebudu první, kdo by hodnocení The Line rozdělil na dvě části - hra samotná a příběh. Tohle dělení se totiž přímo vybízí, protože mezi těmito dvěma "světy" je zcela propastný rozdíl.
Nebudeme zbytečně chodit kolem horké kaše, po stránce herních mechanik je The Line dost špatná hra. Koridor by člověk "moderní střílečce" i odpustil (zvlášť v tak zajímavých kulisách), ale tragicky (ne)fungující systém krytí nebo hodně nevyváženou obtížnost už méně. Ono opravdu vypadá divně, když člověk přežije dvě salvy z těžkého kulometu, ale když k němu doběhne šílenec s nožem, tak se poroučí po první ráně. "Mezihry" v duchu on-rail stříleček či stacionárních palebných věží jsem považoval za zlo všude a nejinak je tomu i zde. Velení jednotce a AI obecně je také na pováženou. Po udání pokynu se místo odstřelení sniperkou oba vaši tatrmani občas nesmyslně rozběhnou přes rozlehlý plac přímo mezi hordy nepřátel, kde zdechnou dřív než by člověk řekl švec a nezbývá nic jiného než reload od posledního checkpointu. A ano, checkpointy jsou taky zlo, cca stejné jako zprasené ovládání.
Zatímco jako hra The Line naprosto selhává, po stránce příběhové je to naprostá bomba! Mnohokrát jsem si při hraní říkal: "Tohle by byl výborný film," což se po zakončení příběhu ještě umocnilo. Mám opravdu rád hry, které člověka po příběhové stránce nevedou po jasně nalajnované cestě, ale člověk u nich musí i přemýšlet. Nabízí se díky tomu otázky: Je první část hry opravdu jen blouznění a rekapitulace posledních hodin před smrtí? Způsobila nehoda vrtulníku smrt a je druhá půlka hry opravdu jakási forma očistce? Kdy zemřel Konrad a co s tím má společného CIA? Odpověď na tohle se člověk nikde nedozví, je jen na něm, jak si věci přebere. Při zpětném pátrání vyplývá na povrch, že ani sami tvůrci (snad) nikdy nedali jasnou odpověď bylo to tak a tak. Je to zkrátka o tom, jak si to kdo chce vyložit, což beru jako obrovské plus. Trochu se mi do mysli vkrádá v jistém smyslu podobná Dear Esther, kterážto také vznáší výrazně víc otázek než na kolik je ve hře explicitně odpovězeno. Přesto je pro mě Dear Esther lepší hrou, protože se nesnaží naroubovat nenaroubovatelné, příběh je prim a ona "herní náplň" je mu zcela podřízena formou. Zde to tak úplně neplatí. Příběh je tu sice také prim, ale k němu je násilím přilepena nepříliš povedená herní variace na Gears of War.
Jakkoliv bych chtěl za příběh dát The Line vysoké hodnocení, pořád je to hra a v tomto ohledu The Line opravdu neoslňuje. Ba naopak, na to jak je hra krátká, jsem asi 2x kvůli technickým a herně-mechanickým problémům uvažoval o její odinstalaci a byl to pouze příběh, co mě u hry udrželo. Musím se tak smířit se 70%.
Fallout: New Vegas
Pro: příběh, atmosféra, stylizace
Proti: herní mechanismy, "mezihry", nevyvážená obtížnost, ovládání