Receiver se řadí do trojice mých momentálně rozehraných her, spolu s Ori and the Blind Forest a Alien: Isolation, které potrápily moje nervy jako žádná už dlouho ne. Postaví vás do role někoho, kdo se nazývá "receiver", někoho, kdo se stal přeživším jakési jen vágně vysvětlené katastrofy, a komu nezbývá, než se chopit zbraně a postavit se tzv. killbotům.

Dvě věci jsou na ní pozoruhodné. První, očividná, je na první pohled komplikované ovládání vaší zbraně. Nejen, že můžete, ale hlavně musíte vědět, jak vyndat zásobník, jak do něj nastrkat náboje, že nabíjet nemůžete s plnýma rukama, že zbraň je potřeba odjistit atp. Snadno tak při prvních několika pokusech docházelo ke směšným situacím, kdy jsem se pokoušel samostatně zprovoznit svůj kolt, a místo toho mi spadl zásobník z balkónu. Jindy jsem se marně pokoušel vystřelit po dronovi, který mě pronásledoval, a těsně před svou smrtí slyšel, jak mi zajištěná zbraň smutně cvaká naprázdno. Kde koho by takové komplikace mohly odradit, a zřejmě tomu tak i často je, nicméně já si troufám říct, že ovládání vám celkem snadno a rychle přejde do krve. Je to pak o to lepší pocit, když se vám stylově podaří v poslední vteřině pouhým reflexem zachránit od takřka jisté smrti.

Druhá věc, kterou Receiver vyčnívá, je jeho úžasná atmosféra. Odehrává se kdesi v noci, na střechách v nějakém snovém světě, kde se téměř všechno vyskytuje v šedavých odstínech. Příběh je vyprávěn formou sbíraných nahrávek, které jsou roztroušeny všude možně a které se mi dosud nikdy nepodařilo posbírat všechny, byť věřím, že to není nemožné. Je to mimochodem opravdu bizarní poslech. Soundtrack tvoří jediná stopa, jež přispívá k dramatičnosti celé situace.

Ač jde vlastně o neustále se opakující rouge-like hru, kterou tvoří několik málo vygenerovaných předobrazů míst, byl to pro mě vždycky dosud vynikající zážitek. Za každým rohem může číhat nebezpečí, na které se můžete pokusit vyzrát nějakou chytrou střelbou z výhodného úhlu, doufat ve svou přesnou mušku či se pokusit kolem proplížit. Náboje jsou jediná a velmi vzácná komodita, která se zde vyskytuje, přičemž se může stát i to, že vás hra vyplivne do světa munice zcela prosty. Na rozdíl od běžných akčních her se tu tak každý výstřel stává skutečným rozhodnutím, jenž bude muset projít vaším netriviálním schvalovacím procesem. Nejen toto vás naučí opravdu si vážit své zbraně a já bych klidně byl proto, aby se takto ovládaly zbraně ve hrách častěji.