Kdyby NWN2 měl lidskou podobu, byl by to na první pohled velice ošklivý a nesympatický maník, kterej je navíc otravný svými šouravými pohyby. Ale jakmile začne mluvit, je to něco úplně jinýho. Hlas má krásný a příjemný, navíc povídá spoustu zajímavých věcí, že je opravdu radost ho poslouchat. Tak promluvil Vurhor, velký král metafor, který pravděpodobně nedá zápočet, protože celou dobu hrál druhý díl NWN 2. Ale co... ono to za to stálo, fuck dějiny pravěku.

Základní fatální a nejhorší věcí na celé hře je engine. Svojí příšerností a nesympatickým vzhledem mrvil celkový zážitek ze hry. Tedy mrvil hratelnost, mrvil atmosféru a taky mi mrvil nervy. Základnímu ovládání se po nějaké době lze přizpůsobit, ale stejně pak musí hráč po celou dobu hry trochu bojovat s udáváním rozkazů, používání rychlých předmětů atd. Ale to by mi tolik nevadilo, hodně mi to vadilo v rozhovorech. Totálně nesnášim jejich zdejší podobu, která je stejná jak v Kotoru a Jade Empire. Nevím proč, ale prostě z nějakého důvodu mě hrozně otravovaly. (Jejich obsah je však něco úplně jinýho) Hrozně mě mrzí, že je ten engine takhle pojebanej, jinak bych rozhodně hodnotil výš. A byť mě souboje bavili, byly trochu awkward, což dávám za vinu taky jemu.

Ale teď už hlavně ke chvále! Až na tu enginovou tragédii má druhý díl NWN v podstatě téměř všechno zásadní lepší než jednička: lepší příběh, lepší postavy, lepší dialogy... Společníci už nejsou nějací lhostejní žoldáci, ale parádní Baldurs gejtoví parťáci, přičemž některé budete mít velice v oblibě: Khelgar, Sand, Neeshka, některé nebudete mít vůbec v oblibě: Grobnar, Shandra, Zhjaeve, a někteří vám budou total ukradení: Casavir, Qara. Můžete si s nimi úžasně pokecat, reagují na vaše činy, mají vlastní hlavu... hra by mi měla líbat ponožky když řeknu, že po Baldurs Gate 2 a PT se jedná o nejlepší sestavu parťáků na poli RPG. (Těsně po je Dragon age) Příběh je také velice slušný, oproti prvnímu dílu méně lineární, zajímavý, i s pár menšími zvraty. Akorát záporáci jsou inkarnací kýče samotného, nicméně původ hl. záporáka to vcelku zachraňoval. A PROBOHA! Velebte Lathandera, pějte písně celý den, dialogy jsou o mnoho levlů lepší! V jedničce jsem měl občas pocit, že čtu něco ze své vlastní fantasy tvorby, když mi bylo osm. Tady jsou však dialogy skvěle napsaný, poutavý a je radost si je číst. Jen kdyby ten ničema enginskej tolik nekazil podobu samotných rozhovorů. Vrchol skvělosti považuji Soud ve druhé kapitole, takhle upoutanej jsem dlouho nebyl. A bardský souboj v Black Lake District jsem se vyloženě užíval. Hře bohužel trochu chybí ona jedinečná atmosféra z prvního dílu, možná to je ale tím, že je i trochu jiná hudba. Na mnoha místech je totiž dost průměrná až otravná, výjimkou byl battle track s Shadow Reavery a bitva o Crossroads Keep. Občas tam zazní pár Soulovo božských tracků z jedničky, ale to jen málokdy. Někdy však ta atmoška naskočí, například při již zmíněném soudu, útoku na hrad Leto atd. A musím říct, že v pozdější části hry mi naskakovala husina, když Ammon Jerro stále dokola se stále hlasitějším hlasem přeříkával zaklínadlo pro zabití Shadow Reavera, brrr, žůžo! Stále ale mi vadí, že můžu hru ukládat i během souboje. Tím pádem jsem se opět nemohl pořádně zapotit, akorát těsně před koncem to bylo už docela příjemně tuhý.

Nebýt toho zasraně dementního enginu, který strhl mé hodnocení o pěkných pár procent, tak je NWN 2 jakožto RPG skvost. Pěkný příběh, družníci, dialogy... oproti jedničce trochu ztrácí na atmosféře, ale vyváží si to právě těmito aspekty. Navíc si myslím, že NWN 2 prostě musíte poznat. Neodsuzovat podle zjevu, protože vzhledově fakt vypadá hnusně, ale ponořit se do jeho nitra. Vím, zní to nechutně sladce, ale já to tak udělal, a jsem spokojený.

P.S. Shandra je píča. Musím to říct takhle na plno. Srát na to, že je neutrálně dobrá a myslí to dobře, takhle nevděčnou postavu jsem v historii her snad v životě neviděl. A to jsem na ní nebyl kdo ví jak hnusnej!#gladsheisdead

A chtěl bych nějakej herní spin off o Sandovi, ten elf mě hrozně bavil.