S příchodem vánočního času se mi naskytla trocha volna a já se rozhodl pohrát si s třetím datadiskem k Warhammer 40 000: Dawn of War. Jak si tedy stojí?
Grafická stránka hry je pořád vcelku ucházející. Trochu mě rozčiluje ohromné přiblížení, ale to přičítám nezvyku způsobenému nadměrným hraním Supreme Commander. To, co mě na všech Warhammerech bavilo, bylo nezvykle poutavé podání bojů: jednotky mohou střílet, ale také si dokážou dát pěknou držkovou. Na stylu potom všemu přidávají ještě dokončovací animace, které mnohokrát stojí skutečně za to.
Ke stávajícím rasám přibyly Sisters of Battle, což jsou feministky na drogách se sadistickou zálibou v ohni a Dark Eldar, kteří vypadají jako sadistická verze původních Eldarů. Datadisk nám tedy v zásadě dal k dispozici dvě rasy úchylů. Abych řekl pravdu, první zmíněná rasa je pro mě po herní stránce trochu nepříjemná. Nepřináší téměř nic nového a některé její jednotky jsou pro mě trochu přes čáru (Pojizdné varhany, co při stisknutí pedálu vystřelí z píšťaly raketu? Come on...).
Dark Eldar jsou na tom o něco lépe, ale také nepřináší nic extra nového. Jedinou zvláštností je asi sbírání duší, za které lze během boje používat "superschopnosti", které jsou až pozoruhodně slabé.
Největším kamenem úrazu této hry je naprosto nezajímavá kampaň. Oceňuji snahu o znovuhratelnost, ale směr, kterým se vydal tento datadisk, je zvolený špatně. Zjednodušeně: hráč má k dispozici mapu s oblastmi, které musí postupně zabírat. Každá oblast poskytuje nějakou výhodu a každá oblast je reprezentována jinou herní mapou. Takhle to zní krásně. Vrchol nudy ovšem začíná, když se postupně o jednu a tu samou mapu přetahujete šestkrát s různými nepřáteli. Všechno se až bolestně často opakuje a dostavuje se stereotyp, který nevyléčí ani vylepšování hlavního hrdiny.
Tento systém bych si dokázal představit spíš v multiplayerovém klání. Jako kampaň je to téměř ostuda a nepomůže tomu ani snaha o tahovou část, která v zásadě spočívá jen ve výběru místa pro útok a možnosti poslat posilu k útočnému týmu nebo do již vlastněné oblasti.
Soulstorm je vcelku slušný datadisk s poněkud špatnou kampaní. Multiplayer je jednoznačně skvělý, ale podělaná kampaň nepůsobí dobře na nikoho. Velkou část mého hodnocení má na svědomí originální Warhammer, který poskytnul zábavné herní mechaniky a dává je k dispozici i zde.
Grafická stránka hry je pořád vcelku ucházející. Trochu mě rozčiluje ohromné přiblížení, ale to přičítám nezvyku způsobenému nadměrným hraním Supreme Commander. To, co mě na všech Warhammerech bavilo, bylo nezvykle poutavé podání bojů: jednotky mohou střílet, ale také si dokážou dát pěknou držkovou. Na stylu potom všemu přidávají ještě dokončovací animace, které mnohokrát stojí skutečně za to.
Ke stávajícím rasám přibyly Sisters of Battle, což jsou feministky na drogách se sadistickou zálibou v ohni a Dark Eldar, kteří vypadají jako sadistická verze původních Eldarů. Datadisk nám tedy v zásadě dal k dispozici dvě rasy úchylů. Abych řekl pravdu, první zmíněná rasa je pro mě po herní stránce trochu nepříjemná. Nepřináší téměř nic nového a některé její jednotky jsou pro mě trochu přes čáru (Pojizdné varhany, co při stisknutí pedálu vystřelí z píšťaly raketu? Come on...).
Dark Eldar jsou na tom o něco lépe, ale také nepřináší nic extra nového. Jedinou zvláštností je asi sbírání duší, za které lze během boje používat "superschopnosti", které jsou až pozoruhodně slabé.
Největším kamenem úrazu této hry je naprosto nezajímavá kampaň. Oceňuji snahu o znovuhratelnost, ale směr, kterým se vydal tento datadisk, je zvolený špatně. Zjednodušeně: hráč má k dispozici mapu s oblastmi, které musí postupně zabírat. Každá oblast poskytuje nějakou výhodu a každá oblast je reprezentována jinou herní mapou. Takhle to zní krásně. Vrchol nudy ovšem začíná, když se postupně o jednu a tu samou mapu přetahujete šestkrát s různými nepřáteli. Všechno se až bolestně často opakuje a dostavuje se stereotyp, který nevyléčí ani vylepšování hlavního hrdiny.
Tento systém bych si dokázal představit spíš v multiplayerovém klání. Jako kampaň je to téměř ostuda a nepomůže tomu ani snaha o tahovou část, která v zásadě spočívá jen ve výběru místa pro útok a možnosti poslat posilu k útočnému týmu nebo do již vlastněné oblasti.
Soulstorm je vcelku slušný datadisk s poněkud špatnou kampaní. Multiplayer je jednoznačně skvělý, ale podělaná kampaň nepůsobí dobře na nikoho. Velkou část mého hodnocení má na svědomí originální Warhammer, který poskytnul zábavné herní mechaniky a dává je k dispozici i zde.
Yes, Your Grace
Pro: Špinavý a drsný Warhammer, velká různorodost ras
Proti: Podělaná kampaň, nudné a nezajímavé Sisters of Battle i Dark Eldar