Gunslinger je první hrou ze série Call of Juarez, kterou jsem měl možnost hrát.
Hra na mě udělala výborný první dojem. Krásná kreslená grafika, prostředí divokého západu a příběh vyprávěný ve stylu hospodského tlučhuby, který si svoje vyprávění neustále všelijak přibarvuje a mění podle potřeby. Zajímavostí je, že průběh hry se mění podle jeho vyprávění.
Takže v důsledku to vypadá asi tak, že poté, co jsem zastřelil jednoho z padouchů, skočí vypravěči do řeči nějaký jeho přísedící v hospodě a řekne mu, že kecá, že tenhle padouch si přece užívá důchod. Hra se tedy vrátí v příběhu zpátky, zopakuje situaci a končí to se slovy, no ale on ten padouch přede mnou zdrhnul. Tento způsob vyprávění příběhu je velice zajímavý a dosud jsem jej v žádné jiné hře neviděl. Celkově to hru hodně oživuje, dodává jí dynamiku a taky trochu nejistoty.
Je ale potřeba říct, že Gunslinger rozhodně není hra, kde by hrál příběh hlavní roli. Pořád se jedná o koridorovou střílečku s cílem zabít téměř vše co se na obrazovce hýbe. Prostě taková virtuální střelnice. Ve hře jde sbírat skryté nugety, které poté otevřou karty s popisem reálných historických postav divokého západu. Bohužel hra byla někdy tak zběsilá a tlačila mě za každou cenu dopředu, že jsem opravdu neměl možnost posbírat všechny bonusy. Hra má rovněž jakýsi primitivní RPG systém, kdy je postupně možné vylepšovat schopnosti související s různými druhy zbraní.
Gunslinger má výborný zbraňový arzenál. Přesně takový jaký jsem od střílečky z divokého západu čekal. Co mě na hře hodně štvalo a byl pro mě nepřekonatelný problém, byly souboje s hlavními padouchy. Souboj probíhal vždy v duchu divokého západu. Dva střelci stojí proti sobě, ve správný okamžik vystřelí a jeden z nich padne. Měl jsem tedy sledovat jakési dva ukazatele a ve správný okamžik vystřelit. Nikdy jsem však nepřišel na to kdy správně vystřelit a výsledek souboje byl vždy dílem náhody. Bohužel soubojů mi přišlo ke konci hry příliš a docela mě obtěžovaly. Stejně tak mi hra přišla příliš natahovaná, a to i přes její relativně krátkou herní dobu.
Gunslinger je hra zábavná, naštěstí celkem krátká, s krásnou grafikou a atmosférou. Velkou vadou na kráse pro mě byly nešťastné souboje. Rozhodně ji doporučuji nejen všem milovníkům divokého západu.
Hra na mě udělala výborný první dojem. Krásná kreslená grafika, prostředí divokého západu a příběh vyprávěný ve stylu hospodského tlučhuby, který si svoje vyprávění neustále všelijak přibarvuje a mění podle potřeby. Zajímavostí je, že průběh hry se mění podle jeho vyprávění.
Takže v důsledku to vypadá asi tak, že poté, co jsem zastřelil jednoho z padouchů, skočí vypravěči do řeči nějaký jeho přísedící v hospodě a řekne mu, že kecá, že tenhle padouch si přece užívá důchod. Hra se tedy vrátí v příběhu zpátky, zopakuje situaci a končí to se slovy, no ale on ten padouch přede mnou zdrhnul. Tento způsob vyprávění příběhu je velice zajímavý a dosud jsem jej v žádné jiné hře neviděl. Celkově to hru hodně oživuje, dodává jí dynamiku a taky trochu nejistoty.
Je ale potřeba říct, že Gunslinger rozhodně není hra, kde by hrál příběh hlavní roli. Pořád se jedná o koridorovou střílečku s cílem zabít téměř vše co se na obrazovce hýbe. Prostě taková virtuální střelnice. Ve hře jde sbírat skryté nugety, které poté otevřou karty s popisem reálných historických postav divokého západu. Bohužel hra byla někdy tak zběsilá a tlačila mě za každou cenu dopředu, že jsem opravdu neměl možnost posbírat všechny bonusy. Hra má rovněž jakýsi primitivní RPG systém, kdy je postupně možné vylepšovat schopnosti související s různými druhy zbraní.
Gunslinger má výborný zbraňový arzenál. Přesně takový jaký jsem od střílečky z divokého západu čekal. Co mě na hře hodně štvalo a byl pro mě nepřekonatelný problém, byly souboje s hlavními padouchy. Souboj probíhal vždy v duchu divokého západu. Dva střelci stojí proti sobě, ve správný okamžik vystřelí a jeden z nich padne. Měl jsem tedy sledovat jakési dva ukazatele a ve správný okamžik vystřelit. Nikdy jsem však nepřišel na to kdy správně vystřelit a výsledek souboje byl vždy dílem náhody. Bohužel soubojů mi přišlo ke konci hry příliš a docela mě obtěžovaly. Stejně tak mi hra přišla příliš natahovaná, a to i přes její relativně krátkou herní dobu.
Gunslinger je hra zábavná, naštěstí celkem krátká, s krásnou grafikou a atmosférou. Velkou vadou na kráse pro mě byly nešťastné souboje. Rozhodně ji doporučuji nejen všem milovníkům divokého západu.
Pro: grafika, vyprávění příběhu, primitivní střílečka
Proti: primitivní střílečka, závěrečné souboje, nemožnost zpomalit a rozhlédnout se po okolí