Ačkoliv jsem s 3d akcema vlastně v podstatě své primárně začínal, poslední dobou na ně většinou spíš nadávám, jelikož nesnáším autoheal, tolik zvýhodňujicí pohled třetí osoby, snadnost, přeplácanost, zbytečnou teatrálnost, všechny ty trapný ukazatele (HUD) nebo tupou lineárnost těchto sice zpravidla audiovizuálně vymazlených, ale jinak herně velmi chudých titulů. Něco takovýho jsem očekával i u pokračování MoH:
Na začátku nás hra přinutí dát si tři cvičný (nudný) seskoky a pak už hurá do akce. Hned v první misí hra dokazuje, že autoři naštěstí nezvolili tak zlou cestu:
Každou misi člověk začíná seskokem z Douglase a světe div se, můžu skočit kam se mi zachce:
Jsou zde sice vyznačeny jakýsi zóny určení, ale i tak je plně na hráči, kam padák navede. Klidně pak člověk může přistát na střeše, hradbě, věži nebo jiné strategické pozici. Zpravidla pak můžem úkoly plnit v libovolném pořadí a tak se stává místo dopadu předmětem plánu průběhu celé akce. Prostředí je povedený - tedy nelineární, dosti členitý i detailní a podobá se spíš dobrým multiplayerovým mapám se spoustou zkratek, žebříků, plošin, odboček, místností, možností jak místo obejít - v žádném případě není nutné jít jedinou cestou vpřed. Zobrazované prostředí je dosti proměnlivé a vůbec design jednotlivých lokací se povedl, především poslední mise stojí opravdu za to, myslím si (Flak Tower).
Sice mi hra nedovolila vypnout zaměřovací kříž a ostatní HUD, ale naštěstí jsem vygooglil jakejsi cheat, kterej toto umožňuje. Cheat jsem tak použil poprvé v životě (opravdu) a doufám naposledy. K mému překvapení vskutku stačilo napsat "~SHOWHUD" a bylo to všechno pryč. Proč tohle není normálně přístupná volba v nastavení, to ví snad jen šéf projektu a sám pánBůh.
K mémi neutuchajícímu údivu, autoheal zde naštěstí není přítomen a tak je nutno sbírat tradičně lékárny - jak za mlada (část healthů se sice vždy obnoví, ale na nejtěžší obtížnost si hrubá chyba vyžádá klidně i 1/2 všech healthů, takže smrt potom může nastat velmi rychle, kdykoli a náhle), taky je zachováno vyklánění zpoza překážek. Toto je řešeno poměrně moderním způsobem, tedy jedním vykláněcím univerzálním tlačítkem a směr tohoto pohybu pak člověk volí směrovými tlačítky: jak jsem si zvykl, celkem dobře to fungovalo.(třeba vyklonit se nahoru - to mi často v jiných hrách scházelo)
Trochu přehnanej mi místy přišel respawn nepřátel (HARD) - ten sice nebyl nekonečnej, ale na některých místech až přehnaně dlouhej a těžko uvěřitelnej. Přesto hra nenutí hráče nelogicky stále jít kupředu proti přesile, stačí prostě chvíli vyčkat, ubránit pozici a cestu vpřed vyčistit zvládnutím náporu útočníků. Několikrát jsem ale bohužel nedopatřením narazil na místo M - tam kde se němci zhmotňujou odnikud a to moc dobře nepůsobí - kvalitu titulu to dost sráží.
Máme zde v rukách poměrně oldschoolovou akci z WW2 v hezkym kabátě, důstojně pokračuje v sérii a dle mýho názoru tohle není vůbec šlápnutí vedle a ačkoliv superlativy se taky nijak až tak neoháním, pokud máte v oblibě akce z druhý světový, byl by hřích v záplavě kravin právě tenhle kousek minout bez povšimnutí, myslím si. Škoda že je to tak krátký. Snesl bych 2x tolik.
80%
Na začátku nás hra přinutí dát si tři cvičný (nudný) seskoky a pak už hurá do akce. Hned v první misí hra dokazuje, že autoři naštěstí nezvolili tak zlou cestu:
Každou misi člověk začíná seskokem z Douglase a světe div se, můžu skočit kam se mi zachce:
Jsou zde sice vyznačeny jakýsi zóny určení, ale i tak je plně na hráči, kam padák navede. Klidně pak člověk může přistát na střeše, hradbě, věži nebo jiné strategické pozici. Zpravidla pak můžem úkoly plnit v libovolném pořadí a tak se stává místo dopadu předmětem plánu průběhu celé akce. Prostředí je povedený - tedy nelineární, dosti členitý i detailní a podobá se spíš dobrým multiplayerovým mapám se spoustou zkratek, žebříků, plošin, odboček, místností, možností jak místo obejít - v žádném případě není nutné jít jedinou cestou vpřed. Zobrazované prostředí je dosti proměnlivé a vůbec design jednotlivých lokací se povedl, především poslední mise stojí opravdu za to, myslím si (Flak Tower).
Sice mi hra nedovolila vypnout zaměřovací kříž a ostatní HUD, ale naštěstí jsem vygooglil jakejsi cheat, kterej toto umožňuje. Cheat jsem tak použil poprvé v životě (opravdu) a doufám naposledy. K mému překvapení vskutku stačilo napsat "~SHOWHUD" a bylo to všechno pryč. Proč tohle není normálně přístupná volba v nastavení, to ví snad jen šéf projektu a sám pánBůh.
K mémi neutuchajícímu údivu, autoheal zde naštěstí není přítomen a tak je nutno sbírat tradičně lékárny - jak za mlada (část healthů se sice vždy obnoví, ale na nejtěžší obtížnost si hrubá chyba vyžádá klidně i 1/2 všech healthů, takže smrt potom může nastat velmi rychle, kdykoli a náhle), taky je zachováno vyklánění zpoza překážek. Toto je řešeno poměrně moderním způsobem, tedy jedním vykláněcím univerzálním tlačítkem a směr tohoto pohybu pak člověk volí směrovými tlačítky: jak jsem si zvykl, celkem dobře to fungovalo.(třeba vyklonit se nahoru - to mi často v jiných hrách scházelo)
Trochu přehnanej mi místy přišel respawn nepřátel (HARD) - ten sice nebyl nekonečnej, ale na některých místech až přehnaně dlouhej a těžko uvěřitelnej. Přesto hra nenutí hráče nelogicky stále jít kupředu proti přesile, stačí prostě chvíli vyčkat, ubránit pozici a cestu vpřed vyčistit zvládnutím náporu útočníků. Několikrát jsem ale bohužel nedopatřením narazil na místo M - tam kde se němci zhmotňujou odnikud a to moc dobře nepůsobí - kvalitu titulu to dost sráží.
Máme zde v rukách poměrně oldschoolovou akci z WW2 v hezkym kabátě, důstojně pokračuje v sérii a dle mýho názoru tohle není vůbec šlápnutí vedle a ačkoliv superlativy se taky nijak až tak neoháním, pokud máte v oblibě akce z druhý světový, byl by hřích v záplavě kravin právě tenhle kousek minout bez povšimnutí, myslím si. Škoda že je to tak krátký. Snesl bych 2x tolik.
80%
Pro: Grafika, zvuky, prostředí, obtížnost, možnost plnit úkoly v libovolném pořadí
Proti: Nevypnutelnej HUD (šel vypnout jen cheatem), délka hry (jen 6 misí!), respawn nepřátel