Co si budu nalhávat, tuhle hru bych pravděpodobně nikdy nezapnul, nevyhrát jí během vánoční DH nadílky. Z trailerů to působí jako čistá mlátička bez nápadu a to není zrovna žánr, který bych preferoval. I přes to jsem rád, že jsem téhle hře dal šanci.

Co mě zaujalo?

Jednoznačně zbraně. Během hry máte na výběr z hromady zbraní a to velké hromady. Zkoušení různých typů se stalo jednou z nejzajímavějších částí hry. S klasickými čepelemi jsem bojoval spíše jen výjimečně, daleko zajímavější mi přišli ostatní zbraně. Dva naostřené kruhu ve stylu Xeny, hůl rozložitelná na tři části nebo japonské Saje. Zároveň považuji za kladné, že způsob, kterým se kampaně ve hře hrají, vás nutí k vyzkoušení většího počtu zbraní. Před každou misí si volíte jednoho až ze čtyř charakterů a ne každý charakter se hodí na každou zbraň. Nejideálnější mi přišlo vždy jako primární zbraň používat tu, kterou má daný charakter nastaven jako svou oblíbenou (umí s ní nějaké ty bonusové útoky) a jako sekundární si vzít cokoliv co vás zaujme.

Dalším vyvažujícím prvkem je přidání jednoho ze tří elementů ke zbrani – Man/Earth/Heaven. Vždy se tedy hodí mít na své první zbrani jiný element než na druhé. Systém elementů je založený na principu kámen-nůžky-papír. Pokud tedy máte první element, pak máte výhodu proti druhému, ale zase nevýhodu proti třetímu. Tím že si tedy do boje vezmete dva elementy, zamezíte situaci, kdy byste byli v jasné nevýhodě proti některému z nepřátel, kteří na zbraních budou elementy používat také.

Co mě zklamalo?

Převážně příběhová část hry. Asi je to těmi několika anime seriály, co jsem si nedávno pustil. Pokaždé, když tam někdo prohodil to jejich oblíbené „musím zesílit“ nebo „vrátím se, až budu silnější“ tak jsem mačkal klávesu na přeskočení cutscény. Skutečně bych ocenil, kdyby v Japonsku ve své tvorbě omezili ty prvky ze Shounen Anime seriálů, kde cílem života každé druhé postavy je stát se silnějším a příběh není postaven na ničem dalším, než těchto jednostranných postavách.

Co mě pobouřilo?

Hrál jsem „Wei“ kampaň a trvalo asi 6 hodin, než jsem měl možnost hrát za nějakou slečnu s pořádným výstřihem. To je něco naprosto neslýchaného u japonské hry … divím se, že jim to tam nezakázali vydat …


Nakonec ještě musím zmínit, že hra je dobře hratelná i na klávesnici. Pokud si klávesy upravíte, (základní nastavení je celkem nemotorné) tak byste neměli mít problém i bez gamepadu.