Změna studia. Příklon k akčnější formě. Je to docela i logické. Akční stránka je přeci jenom nejsilnější složkou téhle hry. Hororové pasáže ubyli. Zato je hra o něco delší než první přídavek. A taky o něco těžší. Na mojí oblíbenou vysokou obtížnost jsem tu parkrát zařval. Lékárnama to učitě nebylo. Těch je tu víc než dost. Kolikrát je to jenom o tom včas zmáčknout uzdravování, protože když rány sednou, stačí málo.

Dvě nové zbraně. Ne moc použitelný granátomet. Těžká technika se tu totiž moc nevyskytuje. A bleskomet. Slušný, ale zoufale málo nábojů. Jeden nový démon. Ani mě nezranil. Na jeho útok jsem se musel podívat v nečinnosti. Nový druh obrněného a rychlého vojáka. Když jich bylo víc, tak dokázali pěkně zatopit a souboje s nima měli šťávu. A pozor, je tu boss!

Nejvíc jsem si oblíbil pistole. Stylové, přesné a smrtící. Z bullet timem jsem si připadal jak vražedná mašina. Škoda, že nepřátelé nejsou víc aktivní a jenom čekají na Vás ve své místnosti. Dali se tak snadno postupně střílet. Na druhou stranu. Náběh do místnosti na férovku se kolikrát rovnal jistojisté smrti. Bohužel žádné nové hudební motivy. Navíc je tu hudba o dost hůř zasazená. Někdy skoro až otravná.

Překvapivě mě FEAR i s druhým přídavkem nepřestal bavit. Pěkně zasunutý děj. Stále zábavná akce. Jen už je tu přeci jenom poněkud málo nového. A ty bonusový mise mi už přišli docela zbytečné. Malá škoda, že nebylo znát, že hraju za jinou postavu.