Polda je mezi českými hrami pojem. Ve své době byl něco nevýslovně úžasného. Ale jak je na tom dnes po 16ti letech z pohledu hráče který s tuto hru nehrál v době její největší slávy? Na to bych se vám pokusil odpověď.

Příběh hry je prostoučký takže žádný extra zážitek z něj mít nedudete.
V čem však polda vyniká jsou všemožné situace, na které ve hře narazíze. Humor ve hře je situační a jednoduchý, takže zde rozhodně nečekejte cimrmanovký humor. Absurdnost některých situací je tak velká, až se tomu začnete i smát. Např. sebevrah který se chce upálit (po tom co jste ho přemluvili, že se má raději než utopit upálit) má benzín který potřebujete do auta. Nakonec s ním vyměníte líh za benzín. Nebo pasáž u Ištoků, kdy se snažíte získat přízeň paní domu a v tom nejlepším se probudí její manžel. Avšak někdy jsou fórky trapné až ubohé. Zkrátka kvalita humoru ve hře se dá nejlíp popsat sinusoidou. Výborný vtip, celkem ujde, hrozný, celkem ujde a výborný a tak dále.
Obtížnost hry je také značně kolísavá. Od značně primitivních po absolutně mozekdrtící. No posuďte sami.Přijde vám logické, že k tomu abyste vyšplhali k svědkovi do prvního patra, musíte sehnat krabici, dlažební kostky, celé to svázat dohromady a to nejlepší nakonec. Připevnit k tomu všemu orla, který to do požadovaného okna vynese. Přiznám se musel jsem použít návod. A to hned několikrát, protože na řešení některých úkolů jde přijít snad jenom náhodou. Někdo může říct, že takové ty hry zkrátka byly, ale já si myslím že tento design už je dávno přežitý něčím daleko funkčnějším.
Dabing je nepochybně kladem hry. Zamrzí sice, že pan Lábus a Nárožný namluvili opravdu hodně postav, ale není to nic by nějak moc kazilo zážitek.
Grafika je i na dnešní dobu pěkná, jen toho pixelhuntingu se mohla vyvarovat.
Co říct závěrem. Polda je dobrá hra. Ale jen dobrá, protože za ty roky značně zestárl. Nemůžu vám ho přímo doporučit, ale za zkoušku stojí. Přeci jen trocha toho českého herního dějepisu občas neuškodí.