Taková doba a ani jeden koment a jenom desítka hodnocení?! Pche...ačkoliv, jednička je na tom vlastně ještě hůř.

Takže takhle - miluju upíří mytologii. Ne náhodou za upírský vrchol považuji Drákulu od pana Stokera. Rovněž miluju filmové zpracování tohoto románu od pana Coppoly. A konečně, krom neposedné statické kamery, ze které mi kůže zelenala a trenky se trhaly napříč celou hrou, v podstatě všechno na prvním dílu jsem taky miloval.

Je tedy doufám snadné pochopit, proč jsem se do LoS dvojky tak neskutečně zaláskoval. Obsahuje totiž tolik rozkošných detailů z původního Drákuly (namátkou ovládání lidí, krysformace, neomezená láska k staré, a dokonce i pár doslovných citací ze zmíněného devadesátkového filmového majstrštyku), až to skoro podezřele smrdí. Takhle na míru ušitou řezbu jsem nehrál už řadu let.

Samozřejmě, pár odkazů na zaprášenou literaturu a starý filmy by to jen tak neutáhlo. Hra ale naštěstí oplývá mnoha dalšími devízami na všech frontách. Z grafiky a atmosféry jsem neúnavně ronil slzy po vzoru pokémonů (nicméně nutno podotknout, že textury některých vedlejších objektů jsou solidní hnustfujgrc, ale tak, takové se najdou všude), z volné kamery jsem si ustavičně cvrkal nadšením, nepředvídatelný děj mě až do konce udržoval napjatého jak kšandu, a mezi tím vším jsem si nenažraně chrochtal nad ultradémonsky vymazlenými, dosyta výživnými souboji. Kurva, i ty všude nesnášené stealth pasáže jsem vnímal jako příjemné, oddychové puzzle úseky, jakož takové i ty jsem prostě hltal.

Oproti prvnímu dílu je to prostě zlepšení na všech frontách a to je hergotfix impresif, když už jedničce k dokonalosti moc nechybělo. Je to líp vybalancovaný, méně frustrující, o tři chlupy kratší (o to větší pud si to střihnout víckrát), hratelnostně pestřejší, kolem a kolem impozantnější. I Patrick Stewart je tu daleko prominentnější figurou na scéně, a jako bonus mu to tu daleko víc sekne. Originálního na tom není ani co by se za zlomený nehet vešlo, ale hra si to plně uvědomuje, a tak radši servíruje naprosto vytříbenou, špičkovou a proklatě chutnou formu už mnohokrát viděného. Srk.