V rychlosti: Nespokojen.
Začnu klady. Hra je z pohledu třetí osoby, ale při zamíření zbraní se přepne do pohledu z očí. Takové zpracování se mi líbí.
Dvě hlavní činnosti ve hře jsou souboje a šplhání. Protagonista je evidentně lezec, jelikož slézá vše, co jen trochu jde. Hezky se leze po trubkách, přeskakuje z trubky na trubku, někdy trubka začne povolovat a během chvilky je třeba přesunout se na další trubku, občas se trubka urve a panáček spadne na nakloněnou rovinu na níž se převalováním během skluzu musí dostat do strany, aby se na poslední chvíli zachytil jednou rukou poslední trubky nad propastí. Často zmiňované je ubývání sil. Při hraní na nejtěžší obtížnost to nebyl problém. Nikdy jsem nespadl proto, že by mi došly síly. Dokonce je možné zatlouct skobu a na chvilku si orazit. Získáte i grappling hook, jenomže ho použijete tak na třech místech. Lezení se povedlo.
Druhou hlavní činností jsou souboje. Jsou opravdu zábavné. Vlezete někomu na jeho střechu? Začne vyhrožovat a stačí se vzdálit. Většinou ale vlezete do teritoria chlápků, kteří chtějí krev. Mohou se na vás vrhnout hned, jakmile vás spatří, což je pak o rychlosti koltů a munici, ale většinou na to jdou pozvolna. Chlápek s pistolí si do vás přijde strčit, tak ho podříznete, tím mu seberete náboj (a většinou jste šťastní, protože to je jediný náboj, který v tu chvíli máte; náboje se tam nepovalují po krabičkách), zastřelíte druhého chlápka s pistolí a namíříte na zbytek. Zbytek má jen mačety, tak se jim nechce jít proti kulce. Ale pokud zbraň sklopíte, vykřiknou "Payback time!" Tak zase namíříte, ale pokud vám to trvá, dojde jim, že jste buď humanista nebo nemáte náboje. V tu chvíli toho nejbližšího přesvědčíte, že se mýlí. Pokud se nemýlí, pak dojde na boj mačetami, který snadno vyhrajete. Ale pouze proti jednomu. Jakmile jsou proti vám dva, jste absolutně bez šance (nejtěžší obtížnost). Proto je potřeba nepřátelům nařídit, aby couvli. Nasměrovat je k propasti nebo k ohni a skopnout je vstříc smrti. Jakmile získáte luk, je to snazší. Zastřelíte jednoho, přiběhnete k němu, vezmete si zpět šíp (jelikož šípy také nerostou na stromech, tak ho nepošlete do vody, protože pak už najdete jeden po nějaké době a ještě jeden v poslední misi) a použijete jej na dalšího. Jinak se nabízí podříznout hrdlo někomu nečekaně zezadu nebo si to rozdat s týpkem v neprůstřelné vestě. Tzn. mířit na hlavu. U některých nepřátel můžete mít štěstí, protože některé slabší povahy se vzdají. A nebo prostě můžete utéci, pokud existuje ústupová cesta a nepřátelé nemají zbraně (ale pozor, když zastřelíte někoho s pistolí, ostatní pistol seberou, pokud jim k tomu dáte příležitost).
Ale hru bych nedoporučil. První, co člověka praští do očí je grafika. Mně nějak zvlášť nezáleží na grafice, ale každopádně při pohledu na cokoliv (včetně samotné ovládané postavy) si jen říkám, jak je to hnusné a odbyté. Vzhled postav se velmi těžce opakuje, nikde nejsou absolutně žádné detaily, kostry lidí jsou odporné. Kromě toho jde o prostředí zničeného města, kde je všudypřítomný dusivý prach. Při zemi se po chvíli udusíte, tak tam se není čemu divit, že vidíte jen na několik kroků. Po vyšplhání několik metrů výše se již dá dýchat, viditelnost se zlepší, ale pořád nikde nejsou barvy ani detaily. Ale ani v interiérech se to nezlepší.Prostě vizuální zážitek nulový... spíše negativní.
Ovládání na klávesnici občas nereaguje (jako párkrát, ale umřel jsem kvůli tomu) a defaultní nastavení je nezvyklé. Klávesy lze přenastavit, ale i na default si snadno zvyknete.
Zmiňoval jsem, že jsou zábavné souboje. Nezmínil jsem ale, že NPC mají tragickou umělou inteligenci. Jediné, čím zazáří, jsou situace, kdy jim dojde, že máte prázdný zásobník (to mě zase bavilo je dotlačit s prázdnou pistolí k okraji, pak naprázdno cvaknout a skopnout je dolů). Ale nepronásledují vás mimo svou lokaci (stojím na schodech a oni na mě pod nimi pokřikují), jakmile se jim ztratíte z očí, přestanou vás hledat, pokud mají neprůstřelnou vestu, tak hrdě prohlašují, že jsou neprůstřelní a klidným krokem se blíží, ač jim míříte na nechráněné čelo, a jsou neskutečně krvelační - zcela bez rozmyslu po vás půjdou.
Příběh je jen povinnost. Neříkám, že není zajímavé, když jste tuctový chlápek (který to ale umí s mačetou a šplhá po domech), který prostě bloudí městem a nic neví, ale příběh je jen o "dojdi tam, přines to, cestou tě asi někdo napadne". Je krátký - 8 hodin hraní. Zpestřený pomáháním lidí. Ve městě občas narazíte na lidi. Někteří mohou chtít jídlo nebo léky. Nějaké dilema je zbytečné. Když máte dejte, když nemáte, ještě vám vynadají (jak kdo), když beze slova odcházíte (podařilo se mi pomoci 15 z 20 lidí). Suroviny zase najdete. Odměnou je možnost opakování z nedalekého checkpointu. Po vyčerpání opakování se jde o začátku levelu. Ale to není žádná hrůza, takže není třeba se strachovat o úmrtí. Na příběhu je pozitivní pouze holčička, která je roztomilá. Ano, i v této postapokalyptické hře se budete starat o děvče. Ale znamená to jen, že ji máte na zádech, jinak žádná změna.
Podařilo se mi získat odměnu za to, že nejsem kanibal a že jsem nebral jídlo nevinným lidem, přitom jsem obojí udělal.
A ve hře není nic navíc. Při chůzi přes úzkou lávku nespadnete, vylézt můžete jen na místa, kde je to dané, vybavení lze používat jen ve chvílích, kdy je potřeba. Hra je lineární, dokonce občas za vámi zničehonic zavře dveře a otevře jiné. Nelineární je jen při pohybu po některých ulicích, asi ve dvou misích, kde lze jít dvěma cestami, možností (ne)pomoci lidem a někdy možností utéci z boje nebo se mu vyhnout. Mrtvoly mizí, věci se objevují nelogicky (před vchodem do úkrytu se najednou objevila zbraň - což však bylo nutné, jelikož jsem o všechny již přišel a nyní nějakou potřeboval).
Jinak máte mapu, do níž si postupně kreslíte, které ulice jsou neprůchozí, životy si obnovujete jídlem, savy jsou automatické na určených místech, zbraň nepřebíjíte (protože nikdy nemáte tolik nábojů, abyste museli přebíjet).
Začnu klady. Hra je z pohledu třetí osoby, ale při zamíření zbraní se přepne do pohledu z očí. Takové zpracování se mi líbí.
Dvě hlavní činnosti ve hře jsou souboje a šplhání. Protagonista je evidentně lezec, jelikož slézá vše, co jen trochu jde. Hezky se leze po trubkách, přeskakuje z trubky na trubku, někdy trubka začne povolovat a během chvilky je třeba přesunout se na další trubku, občas se trubka urve a panáček spadne na nakloněnou rovinu na níž se převalováním během skluzu musí dostat do strany, aby se na poslední chvíli zachytil jednou rukou poslední trubky nad propastí. Často zmiňované je ubývání sil. Při hraní na nejtěžší obtížnost to nebyl problém. Nikdy jsem nespadl proto, že by mi došly síly. Dokonce je možné zatlouct skobu a na chvilku si orazit. Získáte i grappling hook, jenomže ho použijete tak na třech místech. Lezení se povedlo.
Druhou hlavní činností jsou souboje. Jsou opravdu zábavné. Vlezete někomu na jeho střechu? Začne vyhrožovat a stačí se vzdálit. Většinou ale vlezete do teritoria chlápků, kteří chtějí krev. Mohou se na vás vrhnout hned, jakmile vás spatří, což je pak o rychlosti koltů a munici, ale většinou na to jdou pozvolna. Chlápek s pistolí si do vás přijde strčit, tak ho podříznete, tím mu seberete náboj (a většinou jste šťastní, protože to je jediný náboj, který v tu chvíli máte; náboje se tam nepovalují po krabičkách), zastřelíte druhého chlápka s pistolí a namíříte na zbytek. Zbytek má jen mačety, tak se jim nechce jít proti kulce. Ale pokud zbraň sklopíte, vykřiknou "Payback time!" Tak zase namíříte, ale pokud vám to trvá, dojde jim, že jste buď humanista nebo nemáte náboje. V tu chvíli toho nejbližšího přesvědčíte, že se mýlí. Pokud se nemýlí, pak dojde na boj mačetami, který snadno vyhrajete. Ale pouze proti jednomu. Jakmile jsou proti vám dva, jste absolutně bez šance (nejtěžší obtížnost). Proto je potřeba nepřátelům nařídit, aby couvli. Nasměrovat je k propasti nebo k ohni a skopnout je vstříc smrti. Jakmile získáte luk, je to snazší. Zastřelíte jednoho, přiběhnete k němu, vezmete si zpět šíp (jelikož šípy také nerostou na stromech, tak ho nepošlete do vody, protože pak už najdete jeden po nějaké době a ještě jeden v poslední misi) a použijete jej na dalšího. Jinak se nabízí podříznout hrdlo někomu nečekaně zezadu nebo si to rozdat s týpkem v neprůstřelné vestě. Tzn. mířit na hlavu. U některých nepřátel můžete mít štěstí, protože některé slabší povahy se vzdají. A nebo prostě můžete utéci, pokud existuje ústupová cesta a nepřátelé nemají zbraně (ale pozor, když zastřelíte někoho s pistolí, ostatní pistol seberou, pokud jim k tomu dáte příležitost).
Ale hru bych nedoporučil. První, co člověka praští do očí je grafika. Mně nějak zvlášť nezáleží na grafice, ale každopádně při pohledu na cokoliv (včetně samotné ovládané postavy) si jen říkám, jak je to hnusné a odbyté. Vzhled postav se velmi těžce opakuje, nikde nejsou absolutně žádné detaily, kostry lidí jsou odporné. Kromě toho jde o prostředí zničeného města, kde je všudypřítomný dusivý prach. Při zemi se po chvíli udusíte, tak tam se není čemu divit, že vidíte jen na několik kroků. Po vyšplhání několik metrů výše se již dá dýchat, viditelnost se zlepší, ale pořád nikde nejsou barvy ani detaily. Ale ani v interiérech se to nezlepší.Prostě vizuální zážitek nulový... spíše negativní.
Ovládání na klávesnici občas nereaguje (jako párkrát, ale umřel jsem kvůli tomu) a defaultní nastavení je nezvyklé. Klávesy lze přenastavit, ale i na default si snadno zvyknete.
Zmiňoval jsem, že jsou zábavné souboje. Nezmínil jsem ale, že NPC mají tragickou umělou inteligenci. Jediné, čím zazáří, jsou situace, kdy jim dojde, že máte prázdný zásobník (to mě zase bavilo je dotlačit s prázdnou pistolí k okraji, pak naprázdno cvaknout a skopnout je dolů). Ale nepronásledují vás mimo svou lokaci (stojím na schodech a oni na mě pod nimi pokřikují), jakmile se jim ztratíte z očí, přestanou vás hledat, pokud mají neprůstřelnou vestu, tak hrdě prohlašují, že jsou neprůstřelní a klidným krokem se blíží, ač jim míříte na nechráněné čelo, a jsou neskutečně krvelační - zcela bez rozmyslu po vás půjdou.
Příběh je jen povinnost. Neříkám, že není zajímavé, když jste tuctový chlápek (který to ale umí s mačetou a šplhá po domech), který prostě bloudí městem a nic neví, ale příběh je jen o "dojdi tam, přines to, cestou tě asi někdo napadne". Je krátký - 8 hodin hraní. Zpestřený pomáháním lidí. Ve městě občas narazíte na lidi. Někteří mohou chtít jídlo nebo léky. Nějaké dilema je zbytečné. Když máte dejte, když nemáte, ještě vám vynadají (jak kdo), když beze slova odcházíte (podařilo se mi pomoci 15 z 20 lidí). Suroviny zase najdete. Odměnou je možnost opakování z nedalekého checkpointu. Po vyčerpání opakování se jde o začátku levelu. Ale to není žádná hrůza, takže není třeba se strachovat o úmrtí. Na příběhu je pozitivní pouze holčička, která je roztomilá. Ano, i v této postapokalyptické hře se budete starat o děvče. Ale znamená to jen, že ji máte na zádech, jinak žádná změna.
Podařilo se mi získat odměnu za to, že nejsem kanibal a že jsem nebral jídlo nevinným lidem, přitom jsem obojí udělal.
A ve hře není nic navíc. Při chůzi přes úzkou lávku nespadnete, vylézt můžete jen na místa, kde je to dané, vybavení lze používat jen ve chvílích, kdy je potřeba. Hra je lineární, dokonce občas za vámi zničehonic zavře dveře a otevře jiné. Nelineární je jen při pohybu po některých ulicích, asi ve dvou misích, kde lze jít dvěma cestami, možností (ne)pomoci lidem a někdy možností utéci z boje nebo se mu vyhnout. Mrtvoly mizí, věci se objevují nelogicky (před vchodem do úkrytu se najednou objevila zbraň - což však bylo nutné, jelikož jsem o všechny již přišel a nyní nějakou potřeboval).
Jinak máte mapu, do níž si postupně kreslíte, které ulice jsou neprůchozí, životy si obnovujete jídlem, savy jsou automatické na určených místech, zbraň nepřebíjíte (protože nikdy nemáte tolik nábojů, abyste museli přebíjet).
Pro: Souboje a lezení
Proti: Odbytá hra. Žádná znatelná snaha vývojářů s hrou si vyhrát. Kdyby to nebyla práce Ubisoftu, klidně to mohla být indie hra = nečekáme kvalitu, ale má to revoluční prvky hratelnosti.