Co napsat o hře o které už bylo napsáno vše? Asi nic, ale přesto něco napíšu, protože tahle hra si zaslouží každou pozornost.
K Dishonored jsem se dostal asi až po roce od jejího vydání, takže jsem nerozehrával nadopovaný hypem, ale rozumně s čistou hlavou.
První, co mě zaujalo byla rozhodně grafika, i když ne tak grafika, spíš její výtvarný styl, nedokážu to popsat, ale kazdý kdo hrál, ví o čem mluvím. Některé textury by mohly být ostřejší, jinak grafika naprosto parádní. Několikrát se mi stalo, že jsem se v Hound Pits jen tak procházel a koukal na vodní hladinu a západ slunce. Díky výtvarnému stylu se mi do paměti vryla i většina misí, protože povětšinou nejste hozeni do generické městské zástavby, ale pohybujete se po daleko pestřejších místech jako je například obrovský most, záplavová zona, nebo bordel plný kurtizán. Prostě radost pohledět, za tohle rozhodně palec hore.
Další věc a to především důležitá pro gameplay je systém pohybu. Nevím jak se to autorům povedlo, ale za celou hru se mi stalo jen vyjmečne že jsem někam nedoskoučil, nebo že jsem spadnul kam jsem spsdnout neměl, nebo nevyskočil tam kam nechtěl, Corvo prostě dělá přesně to, co chcete, aby dělal. Parada...
Herní doba, jak tu bylo zmíněno už neščetněkrát. Dishonored, je tak dlouhý, jak dlouhý si ho uděláte(bez dvosmyslů). Osobně jsem se hrou strávil 15-17 hodin, což bylo způsobeno stealth stylem a vyzobáváním všech vedljších úkolů. A taky asi především tím, že se radím mezi herní šneky a prolízal jsem každy kout, hledal a nešel témeř všechny runy a amulety.
Parádní věcí je možnost volby, ať už styl jakým se hraje, tak i jestli hlavní(vlastně i jakékoliv jiné cíle) zabijete, obejdete, zneškodníte, nebo zařídíte, aby se jim stala "nehoda".
Samotná umělá inteligence mi nepřijde vůbec špatná, jen nepřátelé jsou trošičku laxní co se týče toho, že jim někdo dělá brajgl za zády, šak co, ňáká krysa asi. Pokud už jste odhaleni, neprátelé bez okolku pálí, krijí se pokřikují na sebe navzájem, sem tam letí granát.
Chaos systém mi přišel moc fajn, jen jsem zprvu netušil že špatné zabití je i smrt truchlících, které jsem při prvním setkání s nimi sekal po desítkách, moje chyba:).Moje rozhodnutí:
Sokolov unesen a přetažen na stranu odboje
Babina z prvu záchráněna u konce setnuta
Slack Jack zachráněn
Daud:
Jelikož po tom co jsem odkryl celé spikutí, jsem si říkal, že samotný Daud byl jen nástroj na vykonání, kdyby nebyl najat on, Císařovnu by zabil někdo jiny, on byl jen poslední a nejmenší dílek ve skládačce. Po přečtení denníku a spisů, jak to ve skutečnosti s Daudem a jeho bandou bylo, jsem ho tedy nechal na živu. A dobře jsem udělal.
Celkově mám z Dishonored velkou radost a jsem rád že sklidil i dobré kritiky a komerční úspěch. Jen víc takových.
Metascore: 91
K Dishonored jsem se dostal asi až po roce od jejího vydání, takže jsem nerozehrával nadopovaný hypem, ale rozumně s čistou hlavou.
První, co mě zaujalo byla rozhodně grafika, i když ne tak grafika, spíš její výtvarný styl, nedokážu to popsat, ale kazdý kdo hrál, ví o čem mluvím. Některé textury by mohly být ostřejší, jinak grafika naprosto parádní. Několikrát se mi stalo, že jsem se v Hound Pits jen tak procházel a koukal na vodní hladinu a západ slunce. Díky výtvarnému stylu se mi do paměti vryla i většina misí, protože povětšinou nejste hozeni do generické městské zástavby, ale pohybujete se po daleko pestřejších místech jako je například obrovský most, záplavová zona, nebo bordel plný kurtizán. Prostě radost pohledět, za tohle rozhodně palec hore.
Další věc a to především důležitá pro gameplay je systém pohybu. Nevím jak se to autorům povedlo, ale za celou hru se mi stalo jen vyjmečne že jsem někam nedoskoučil, nebo že jsem spadnul kam jsem spsdnout neměl, nebo nevyskočil tam kam nechtěl, Corvo prostě dělá přesně to, co chcete, aby dělal. Parada...
Herní doba, jak tu bylo zmíněno už neščetněkrát. Dishonored, je tak dlouhý, jak dlouhý si ho uděláte(bez dvosmyslů). Osobně jsem se hrou strávil 15-17 hodin, což bylo způsobeno stealth stylem a vyzobáváním všech vedljších úkolů. A taky asi především tím, že se radím mezi herní šneky a prolízal jsem každy kout, hledal a nešel témeř všechny runy a amulety.
Parádní věcí je možnost volby, ať už styl jakým se hraje, tak i jestli hlavní(vlastně i jakékoliv jiné cíle) zabijete, obejdete, zneškodníte, nebo zařídíte, aby se jim stala "nehoda".
Samotná umělá inteligence mi nepřijde vůbec špatná, jen nepřátelé jsou trošičku laxní co se týče toho, že jim někdo dělá brajgl za zády, šak co, ňáká krysa asi. Pokud už jste odhaleni, neprátelé bez okolku pálí, krijí se pokřikují na sebe navzájem, sem tam letí granát.
Chaos systém mi přišel moc fajn, jen jsem zprvu netušil že špatné zabití je i smrt truchlících, které jsem při prvním setkání s nimi sekal po desítkách, moje chyba:).Moje rozhodnutí:
Sokolov unesen a přetažen na stranu odboje
Babina z prvu záchráněna u konce setnuta
Slack Jack zachráněn
Daud:
Jelikož po tom co jsem odkryl celé spikutí, jsem si říkal, že samotný Daud byl jen nástroj na vykonání, kdyby nebyl najat on, Císařovnu by zabil někdo jiny, on byl jen poslední a nejmenší dílek ve skládačce. Po přečtení denníku a spisů, jak to ve skutečnosti s Daudem a jeho bandou bylo, jsem ho tedy nechal na živu. A dobře jsem udělal.
Celkově mám z Dishonored velkou radost a jsem rád že sklidil i dobré kritiky a komerční úspěch. Jen víc takových.
Metascore: 91
Pro: Parádní svet, grafika, zvuky, tuctový ale plně srozumitelný příbeh
Proti: Nemám výtek