Cosma jsem hrával jako chlapec a strávil jsem u něj hodně chvil Popravdě řečeno, vždycky si na něj vzpomenu, když hraju nějakou plošinovku. Přitom jsem ve stejné době hrával i Jill, která mi přirostla k srdci více. Přesto u plošinovek si vybavím hlavně Cosma.

V lavě mi zůstaly hlavně zvuky, když postava sbírá různé předměty nebo zlikviduje nepřítele. Grafika je velice pěkná a to podtrhje i zajímavě vypadající svět plný zvláštních nestvůr. Hratelností se jdná o klasickou plošinovku, kterou však obzvláštňuje schopnost hlavního hrdiny se přichytit ke zdi. Hudba se mi dnes již nezdá, tak pěkná což padá na vrub měnícímu se vkusu.

Hru si možná znovu v blízké době zahraju, abych si připoměl ranná hráčská léta. Určitě doporučuju, pokud vám nevadí, že je hra z první poloviny 90. let, což je znát.