V Dishonored jste byli za svůj soucit/brutalitu po zásluze odměněni příhodně šťastným nebo nešťastným koncem – a mohli jste tak posléze zalitovat, že jste tamtomu chudákovi onehdy tak bez rozmyšlení usekli hlavu – rozšíření Knife of Dunwall/Brigmore Witches (jedná se o jeden příběh rozpůlený marketingovou strategií) vás zase přiměje zamyslet se nad tím, jaký osud jste jako Corvo přichystali nájemnému vrahovi, co vám zabil císařovnu. O odstíny morální šedi tedy opět není nouze – i když jsem v Dishonored hrála jako co nejhodnější a poslušně omračovala i ty největší skvrny společnosti, prostě mi pokaždé přišlo fér Dauda zabít – a teď si říkám, tak sorry, no.

Nebudu přehánět, když řeknu že Knife a Brigmore dávají dohromady jednu další hru, která se odehrává paralelně k hlavnímu příběhu a představuje příběh nejprve trochu nejasný, ale neméně důležitý. Jak se totiž ukazuje, Corvo není výjimečná sněhová vločka a Outsider navštěvuje ve snech i další vyvolené; Daud navíc dostane velmi užitečně upgradovanou schopnost teleportu a spolu se zvýšenou kapacitou uspávacích šipek a nově zavedených omračujících min se tak může stát tím nejhodnějším zabijákem v Dunwallu. Anebo si může na pomoc přivolat kolegy a nemusí. Lokace jsou zčásti recyklované ale zčásti úplně nové (kdo by si nepřál vidět umírající velrybu?, na druhou stranu čarodějnický dům je nepřehlednost sama), vedlejších úkolů a zajímavých postav je taky dost (do Dunwallu jak se zdá zavítaly i gangy z New Yorku), takže celkově spokojenost.