Tak po více jak měsíci po skutečném dohrání hry s datadiskem se dostávám ke komentáři, který by tak mě být o již z paměti vyprchané drobnosti lehčí :)

První, co mi už během hraní přišlo na mysl, byla skutečnost, že bez datadisku UŽ NEMÁ SMYSL hrát samotnou původní hru. Pokud totiž okusíte Enemy Within, tak samotné Enemy Unknown by vám přišlo už jen jako chudý příbuzný. Hlavní devizou je tu samozřejmě MELD a několik příběhových a tedy nikoliv pouze generovaných map a bitev, které (by měli) posouvat děj někam dál a prohlubovat ho, udělat boj o záchranu světa i vašich jednotek o něco familiérnější a skutečnější.

A ono se to daří. MELD přináší novéí technologie, nové stromy vývoje a nové cílené "prznění" vojáčků, u kterých se skutečně musíte rozhodovat, jestli jim v zájmu civilizace zničíte život nahrazením jejich vytrénovaného těla tím mechanickým, kdy se pak ale stanou nosným pilířem skupiny, nebo jim "jen" vylepšíte smysly, svalstvo a vnitřnosti, přičemž stále dokážou takřka nemožné a stále ve svém těle, ale oproti svým polomechanickým parťákům zůstanou stále pěšáky. Fajné je, že každé MELDovské změny trvají a vy si tedy musíte piplat i zálohu, protože nahradit na jednu dvě mise veterána "na údržbě" naprostým zelenáčem stále ještě s khaki mlékem na bradě je taková degradace kvalit, údernosti a pohyblivosti skupiny, že se můžete s opravdovými úspěchy v misi předem rozloučit.

Lehce rozporuplným přínosem je přidání hledání (pamatujte, že takhle podobná dvě slova by v textu vedle sebe být neměla :) MELDU takřka na všech mapách. Na mapě se objeví dva mimozemské (asi) kanystry se vzácnou látkou a vy máte pouze několik kol na to k nim dorazit a zajistit je. Odpočet k jejich zničení před neuskutečněným zajištěním je spuštěn ve chvíli, kdy se kanystry objeví v zorném poli vašich vojáků, nicméně není výjimkou jejich zničení i tehdy, než zjistíte, kde vlastně jsou - to zřejmě v případě, kdy se skutečně mapou couráte. A abyste mohli MELD k vylepšování vašich vojáků skutečně účinně používat, potřebujete ho poměrně hodně, takže nezajištění kanystru může v hráčově plánované strategii vývoje vojáčků i základny značně bolet. Přínos to má samozřejmě ve zrychlení herních map a v nutnosti riskovat, čímžto je hráč nucen nejen neusínat během bitvy, ale také mnohdy řešit, zda je získání MELDU přednější před poškozením a zraněním členů jednotky, kteří si tak jistojistě pobudou nějakou dobu na opravě/léčení, přinejlepším jen spotřebují drahocenné medikovy lékárničky. Nevýhodou je ovšem naprosto to stejné - tedy pokud chce hráč něčeho ve hře dosáhnout, musí riskovat, ačkoliv by třebas volil pomalejší, ale za to jistější postup a potupnou eliminaci hrozeb. Jakmile se ale ozve zvuk a zobrazí informace, že jeden ze dvou nebo rovnou i druhý kanystr byl vaší liknavostí ztracen, tak jako tak to naštve, protože tak "jen" získáte nějaké zkušenosti jednotkám, ale celý v misi utopený čas je tak zúročen maximálně z poloviny, kdo ví jestli.

Abych se ještě, s dovolením, vrátil k tomuto prohlubování příběhu - tady mi přijde, že hra snad možná i počítá s nějakým dalším datadiskem. Je skutečně hezké se koukat na zneškodňování bomb v nových prostředích, je skvělé bránit základnu před vniknutím nepřátelských jednotek v mnoha a mnoha kolech a za přispění zbraněmi i životy řadových bezpečáků/vojáků základny (kteří se s výbavou a zkušenostmi vašich vojáků nedají srovnávat) a je v pravdě i příběhovější zachraňovat zajatkyni a členku zvláštní skupiny "nadaných", ale celkově je to jen takový pokus o vtáhnutí do hlubin zamýšleného děje, dovršeno ale nikdy nic není. Třeba právě ona zajatkyně - namísto nějakých skutečně zajímavých zjištění a přivedení do svých řad (nejen vojáků, ale i techniků a vědců) některé z jejich soukmenovců, to ne. V podstatě je tak jen nadhozena možnost dějové odbočky, ale slečna se pak jen stane součástí týmu a tím to končí - je jen dalším vojákem a to si ji dokonce ani nemusíte vybrat, takže celé tohle může vyšumět do ztracena úplně.

Jediným, co opravdu kvituji s povděkem a má i ve hře smysl je lidská odpadlická frakce, která s ufouny nespolupracuje, ale jejich technologii a znalosti využívá pro svoje vlastní plány. Smůla je, že ty se v podstatě nikdy úplně nedozvíte a ani se nedozvíte, kde se to tu plémě vzalo a kdo za ním stojí. Po celou hru tak bojujete s příslušníky téhle frakce, kteří mají stejný kvalitní výcvik a stejné zbraně, čímž vám mnohdy dokáží zkomplikovat život ještě více, než samotní ufouni. Krom těchto bitevních misích nasazujete v průběhu hry i vlastní špiony, kteří hledají indicie k nalezení základy odpadlíků a jakmile ji naleznete, dostane te další skvělou negenerickou mapku s cílem zničit osazenstvo základny. Mapka se mi mo líbila a bylo vidno, že by si hra zasloužila i více takovýchto příběhových ručně vypiplaných mapek, ale, a to bohužel, eliminací se prostě jen uzavřela jedna kapitola cílů XCOM a zase se jelo dál - žádné pořádné zjištění, žádné velké výhody, žádný zvrat. Ačkoliv tahle dějová linka s dalším nepřítelem byla skvělou živou vodou pro hru, zasloužila by si trochu větší vytěžení.

Jestli nevíte, co si z výše uvedeného nakonec odnést, zda se datadisk vyplatí kupovat a začínat hrát hru zase od píky (což musíte, datadisk se spouští samostatně a má od původní hry odloučené uložené pozice, takže v původní hře se neprojeví a vy musíte začít hrát zase znovu), tak vězte, že VYPLATÍ, s ním je to mnohem lepší a zábavnější hra, bez pochyby. Dokonce si myslím, že bylo odladěno i nemálo chybek původní hry (kterou jsem ale tuším hrál buď bez prvního patche nebo jen s tím prvním), ale už jsem nezažíval takové návaly zlosti nad nedomyšlenostmi a chybami jako právě u původní hry. Ano, stále tu zůstává občasné nelogické minutí při naprosto jasné tutovce, stále se v uzavřených prostorách s vícero patry průhlednost stropů a kamera chová pěkně pitomě a vy tak musíte nějakou chvíli pohled doslova ladit, aby bylo vidět to, co chcete vidět. a jednu z misí na rozlehlé zásobovací lodi jsem musel hrát po mnoha desítkách minut úplně odznovu, protože si hra myslela, že stále někde zůstává jeden přeživší ufoun, ačkoliv jsem je všechny pobil, a odmítala mi ukončit úspěšně misi. Nicméně už mě to nenervovalo natolik, jaku u Enemy Unknown - což ale může být tím, že jsem si zvykl a tak nějak podvědomě věděl, na jaké 'glithe' se mám připravit.

Jsem rád, že datadisk vyšel, protože hru značně vylepšil. Ano, mohlo by to být i lepší, rezerva tam stále zůstává hlavně v ději a jakémsi dokončení nakousnutých odboček, třeba se ještě dočkám. Ale přemýšlení během bitvy, jestli mám klíčového odstřelovače raději nechat zlikvidovat jednotku, čímž od nemalého zranění uchráním své další vojáky, kteří ale mají za zadkem vytrénovaného medika, nebo dojít a zajistit kanystr MELDu, přičemž se ale musím předem smířit s tím, že mi enemák pak tutéž jednotku zraní, já se k ní nestačím dostat s medikem, mise bude úspěšně ukončena, ale sniper bude muset jít na pár dní na marodku, přičemž ten MELD měl být hlavně pro něj, abych ho mohl poslat na pár dní na vylepšení zraku, čímž se mi čas, po který klíčového ostřelovače nebudu mít v týmu, takřka zdvojnásobí a já jej tak nebudu mít k dispozici pro vyprošťovací misi tajného agenta ze spárů odpadlíků, ale zase už bude vylepšený pro další mise, kde by mi taky mohl chybět, je prostě neopakovatelné a jestli tohle nedokážete promýšlet v souvislostech dopředu a počítat s tím v plánováních, budete se svými vojáčky z úspěšných bitev odcházet nejen se šrámy na duši :)

PS: Tak ne, kratší ten komentář holt nebude...