Příběhem této hry se snad ani nemá cenu zabývat, i když některé příspěvky zde naznačují, že ve spojení s dalšími díly a navíc ještě knihami to není tak zlé, ale konzole nevlastním a knihy taky ne, takže mi nezbývá než hodnotit jen podle tohoto jednoho kousku a tady příběh za moc nestál. Navíc ho ještě degradují takové podivnosti, jako skryté intro, které se spustí teprve poté, co hru necháte bez povšimnutí nějakou dobu v menu. Asi nejsem jediný, který si značnou část hry myslel, že se to celé odehrává někde na Zemi, ačkoliv v tomto "intru-neintru" se člověk dozví, že jsme na jakési planetě Sera...

Jakmile se ovšem začneme bavit o tom, jak se to hraje, nemůžu říct nic jiného než, že výborně! Hlavně hra dokázala vytvořit skvělý pocit, že si postup skutečně musíte zasloužit. Na druhou stranu mi to ale nepřišlo zásadně frustrující, protože mnohdy nešlo jen o to přesně a rychle střílet, ale najít i tu správnou fintu (zbraň, pozici, apod.) k překonání dané pasáže. Trochu odvážně jsem zvolil Hardcore obtížnost, takže nevím, jestli to samé platí i pro obtížnost lehkou, asi to tak úplně nebude, vzhledem k tomu, že prý jsou mezi jednotlivými obtížnostmi velké rozdíly, ale i to považuji za kladnou stránku hry. K obtížnosti bych tak neměl jedinou připomínku nebýt zmršeného závěru hry. Tam prostě vývojářům ujely všechny končetiny a na HC obtížnost je závěr pro většinu hráčské populace bez využití nějakého glitche nedohratelný, což je veliká škoda, protože to v hlavě zanechává zbytečně negativní pocit z jinak dobré hry.

Pokud budu brát při hodnocení ovládání v potaz to, že se jedná o konzolovou konverzi, tak bych si asi měl jakékoliv výtky odpustit, protože je to konverze velmi povedená. Já to ale v potaz brát nebudu, takže si neodpustím výtku na ovládání běhu, krytu a přeskakování překážky pomocí stejného tlačítka. Ve většině případů se mi při běhu nepodařilo rovnou přeskočit přibližující se překážku, ale místo toho Marcus nejprve zalehl do krytu, aby se vzápětí jak panák na cvičišti zase narovnal a jakoby nic překážku přeskočil. Ještě větší problémy mi to přinášelo v závěrečném souboji, kdy jsem kolem některých překážek chtěl jen těsně proběhnout, ale Marcus zde znovu automaticky zaklekl, bohužel většinou to byly překážky v neosvětlených místech, což je v této fázi hry, fatální. Samostatná tlačítka by tak byla pro mě mnohem přijatelnější, a ovládaní by pak asi nemělo chybu.

Na závěr se zastavím u grafiky, která sice není pro mě nijak podstatný faktorem, nicméně pár úsměvných momentů jsem zde skutečně zažil. Vybrána škála barev je skutečně trochu zvláštní, pravděpodobně to mělo navodit depresivnější atmosféru, místy se to i daří, ale místy jsem spíš měl pocit, že mám nějaký problém s grafickou kartou a nebo monitorem. Nevím jestli rozmazané pozadí má nějaký technický důvod, ale zde jsem zase měl občas pocit, že mám problém s očima. No a přepálené odlesky na stromech, které místy vypadají jak ověšené vánočními světýlky, berte už jen jako takovou třešničku na trochu podivném grafickém dortíčku...

Mých 70% tak možná vypadá jako nic moc, ale nenechte se zmást, hodnocení mám obecně posazený trochu níž, a Gears of War můžu vřele doporučit všem, co jsou k akčním hrám pozitivně naladěni.