Nejdříve jsem si musel zvyknout na tu rozmazanou grafiku. Pozadí rozmazané jako svině. Dost kontrastovalo s herní grafikou. Kamera nepostojí. Každý prudší otočení doprovodí šmouha. Ze začátku se mi z toho motala hlava a několikrát jsem koukal na nastavení grafiky, jestli je opravdu vše naplno. Nakonec jsem si zvykl. Ale musím říct, že takový Max Payne 2 vypadá líp. A myslím to vážně.

Nepolíben moc konzolemi jsem si chvíli musel zvykat na ovládání. Přeci jenom do téhle doby jsem byl zvyklý úplně na něco jiného (krytí, přeskakování překážek, běh atd.). Tohle je asi nejmodernější střílečka, co jsem hrál. Díky autohealu u mě převládala obava, že by hra mohla být jednoduchá a začal jsem obtížností hardcore. Ale po pár začátečnických smrtí, kdy mě třikrát za sebou vyrubala první skupinka, jsem radši přepnul na pohodu.

Bylo to akorát. Přestřelky měli pořád náboj. Pořád jsem občas chcípl. Ale už tak jenom občas. Nepřátele mají docela solidní inteligenci. Když jim dáte vydechnout, mají na Vás tendence tlačit a přibližovat se. Fajn. Bitky s motorovkou byly super. Design úrovní je vlastně taková překážková dráha. Vpřed, jedině vpřed. Často se mění prostředí. Takže i bojové taktiky.

Hrou jsem proplouval a bavil se. Parťáci jsou solidní drsňáci. Hra má skvělou atmosféru. Takovou tajemnou, až hororovou. Válka která nemá konec ve městě duchů, kde smrt číhá kdekoliv a kdykoliv. Je to takové neutěšené. Co je ale nejdůležitější. Je to řežba. Ideální hra na odreagování, kde se nedá postupovat Rambo stylem. Jo, někdy to chce i zapřemýšlet nad taktikou. Celé to navíc skvěle graduje. Čím dále jsem byl, tím to bylo zábavnější.

Jen škoda krátké hrací doby a toho, že další díly nejsou na PC. A příště, až najdu parťáka na kooperaci, tak určitě zvýším obtížnost.