Atmosféra, styl a především level design. To jsou hlavní přednosti, kterými si mě Dishonored získal.
Dishonored je poměrně lineární akční hra, kdy procházíte spíše menšími úrovněmi a jen občas dostanete nějaký vedlejší úkol. Přesto nabízí hráči více svobody v jeho konáni, než drtivá většina konkurence z posledních let. Spousta současných her se snaží hráči učarovat obrovským herním světem, ve kterém se může volně pohybovat a dělat si co se mu zlíbí. Tyto tzv. sandboxové hry typu Far Cry 3 nebo Saints Row sice nabízí hráči velké pískoviště, na kterém si může hrát, ale už jaksi zapomínají dodat taky hračky, se kterými začíná opravdová zábava.
To Dishonored ve svých skromnějších levelech nabízí mnohem vice. Váš hrdina, Corvo Attano, disponuje celkem standardním zbrojním arzenálem – kuše s různými druhy šipek, granáty, pistoli, nástražné miny a dýka. Vybavení si můžete vylepšovat, takže jsou vaše zbraně přesnější a účinnější. Největším lákadlem jsou však speciální schopnosti hlavní postavy, pomocí kterých vidí skrze zdi, teleportuje se na krátkou vzdálenost a nebo zpomalí či dokonce zcela zastaví čas. A aby toho nebylo málo, získáváte ještě drobná vylepšení sbíráním kostěných amuletů. Ty vám pak umožní rychlejší pohyb když nesete tělo, větší výdrž pod vodou atp. To vše v kombinaci s geniálním designem misí, kdy každá nabízí úplně jiný zážitek, dává dohromady neskutečně zábavný mix zabalený ve stylové grafice.
Ability hrdiny jsou možná až moc silné a navíc i na nejtěžší obtížnost stojí příliš málo many, takže je můžete používat dle libosti. Výsledkem je nízká obtížnost, takže pokud od hry očekáváte výzvu, můžete být zklamáni. Pokud si však především rádi hrajete, budete se ve světě Dishonored spokojeně rochnit a hrát ho znovu a znovu. Budete hledat nové cesty ke splnění úkolu. Budete zkoušet dohrát hru bez jediného zabití nebo dokonce bez jediného omráčení stráží a pomocí teleportu, zastavení času a krátkodobého převtělení tiše proplouvat úrovněmi. Nebo zvolíte stejně zábavnou cestu naprostého chaosu a naučíte se přivolávat hejno krys, stráže budete odhazovat poryvem větru a hromadně likvidovat adrenalinovým kombem.
Hře nemám moc co vytknout. Snad jen příběh, byť dobře napsaný, je značně klišovitý a předvídatelný.
Dlouhodobě vysokorozpočtovým titulům dominují zavedené značky a nové hry od nepříliš známých vývojářů to nemají jednoduché. O to víc francouzskému studiu Arkane zasloužený komerční úspěch přeju. Pro mě osobně nejlepší hra minulého roku.
Dishonored je poměrně lineární akční hra, kdy procházíte spíše menšími úrovněmi a jen občas dostanete nějaký vedlejší úkol. Přesto nabízí hráči více svobody v jeho konáni, než drtivá většina konkurence z posledních let. Spousta současných her se snaží hráči učarovat obrovským herním světem, ve kterém se může volně pohybovat a dělat si co se mu zlíbí. Tyto tzv. sandboxové hry typu Far Cry 3 nebo Saints Row sice nabízí hráči velké pískoviště, na kterém si může hrát, ale už jaksi zapomínají dodat taky hračky, se kterými začíná opravdová zábava.
To Dishonored ve svých skromnějších levelech nabízí mnohem vice. Váš hrdina, Corvo Attano, disponuje celkem standardním zbrojním arzenálem – kuše s různými druhy šipek, granáty, pistoli, nástražné miny a dýka. Vybavení si můžete vylepšovat, takže jsou vaše zbraně přesnější a účinnější. Největším lákadlem jsou však speciální schopnosti hlavní postavy, pomocí kterých vidí skrze zdi, teleportuje se na krátkou vzdálenost a nebo zpomalí či dokonce zcela zastaví čas. A aby toho nebylo málo, získáváte ještě drobná vylepšení sbíráním kostěných amuletů. Ty vám pak umožní rychlejší pohyb když nesete tělo, větší výdrž pod vodou atp. To vše v kombinaci s geniálním designem misí, kdy každá nabízí úplně jiný zážitek, dává dohromady neskutečně zábavný mix zabalený ve stylové grafice.
Ability hrdiny jsou možná až moc silné a navíc i na nejtěžší obtížnost stojí příliš málo many, takže je můžete používat dle libosti. Výsledkem je nízká obtížnost, takže pokud od hry očekáváte výzvu, můžete být zklamáni. Pokud si však především rádi hrajete, budete se ve světě Dishonored spokojeně rochnit a hrát ho znovu a znovu. Budete hledat nové cesty ke splnění úkolu. Budete zkoušet dohrát hru bez jediného zabití nebo dokonce bez jediného omráčení stráží a pomocí teleportu, zastavení času a krátkodobého převtělení tiše proplouvat úrovněmi. Nebo zvolíte stejně zábavnou cestu naprostého chaosu a naučíte se přivolávat hejno krys, stráže budete odhazovat poryvem větru a hromadně likvidovat adrenalinovým kombem.
Hře nemám moc co vytknout. Snad jen příběh, byť dobře napsaný, je značně klišovitý a předvídatelný.
Dlouhodobě vysokorozpočtovým titulům dominují zavedené značky a nové hry od nepříliš známých vývojářů to nemají jednoduché. O to víc francouzskému studiu Arkane zasloužený komerční úspěch přeju. Pro mě osobně nejlepší hra minulého roku.
Life is Strange: Before the Storm - Farewell
Pro: LEVEL DESIGN, atmosféra, stylová grafika, znovuhratelnost, hudba
Proti: příběh, nízká obtížnost