Mit vársz az elején ezt a megjegyzést?

Od Sine Mora jsem mnoho nečekal, přeci jen shoot 'em up nepatří mezi mé nejoblíbenější žánry. O to více však hra dokázala překvapit, na mnoha frontách. Začneme hned tím nejpřekvapivějším, tedy kvalitně podaným příběhem. Ten se odehrává ve dvou souběžných liniích, které spojuje pomsta. Motiv pomsty sám o sobě ničím překvapivým není. Na jedné straně se snaží Ronotra Koss pomstít svého syna Arguse Pytela, který měl být zabit poté, co odmítl poslechnout rozkaz a vypustit bombu, která by ze země / vzduchu navždy vymazala rasu Enkiů. Na straně druhé zbytky Enkiů snažící se o pomstu na Impériu, které tedy většinu národa vyhubilo a ten nechtěně zanechaný zbytek zotročilo. S každým postupujícím úspěchem však se však zároveň prohlubuje deprese a vědomí, že vše skončí tak či onak tragédií. Závěr pak jistě potěší srdéčko každého pravého cynika. Podrobnosti však neprozradím, neboť bych spoileroval :)

Vizuální stránka hry je jedním slovem nádherná a dvěma slovy neuvěřitelně nápaditá. Diesel-punková stylizace plná roztodivných do nejmenších detailů propracovaných vraždících strojů, neopakující se prostředí, živoucí města, kladení neustále nových překážek, vhodně zvolená hudba a... maďarština. Jelikož s ní nemám moc zkušeností, tak na mě působila pouze jako jisté podtržení celkově exotického vizuálu hry. Cestou k cíli budete pilotovat stroje vícero postav, které se neliší jen vzhledem, ale i zbraněmi, což jsem chtěl zmínit... z nějakého zapomenutého důvodu.

Jestli si Sine Mora zaslouží za něco pohanit, tak za systém ukládání. Každá kapitola v sobě skrývá třeba až tři mise. Budete-li muset hru vypnout během třetí mise, příště budete muset opakovat celou kapitolu od začátku. Je to značně otravné a ukládání po každé misi by celkový dojem ze hry jistě vylepšilo.