Soudě podle malého počtu hodnocení, tuhle hru asi moc lidí nedohrálo :-) Soudě podle neobsáhlé diskuse, hra vzbudila spíše rozpaky než cokoliv jiného... Já ji dohrál, potkal se se všemi neduhy, popsanými v diskusi, ale ve výsledku bych to vůbec neviděl tak tragicky.
Hra je opravdu z ranku AoE a připodobňovat hru právě k této legendě RTS má své jasné souvislosti - jednak je hra ve skvělém izometrickém rozpoložení a potom nabízí jisté historické souvislosti a totožný herní systém. AoE a Americu dělí sice propast 4 let (v herním odvětví a grafickém ztvárnění asi tak eon), neodpustím si ovšem poznámku, že vypadá prostě líp (tady nečerpám ze vzpomínek, obě hry mám čerstvě dohrané) - America vypadá dokonce líp, než žánrově podobná licenční hra ze stejného roku (Star Wars: Galactic Battlegrounds), je v některých principech lépe opatřena (jednotkám netrvá tak dlouho ničení budov nebo těžba) není tu tak tuhý pathfinding a hra má jeden automatický plus nahoru - téma divokého západu. Modrokabátníci proti indiánům, to je dobrodružně - romantická esence jak vyšitá. Výčet hratelných stran tím navíc nekončí, kromě původních obyvatel a amerických jednotek tu máte ještě stranu Mexika a banditů - Kromě indiánů, kteří mají ve své kampani 8 misí, jsou zbývající tři strany opatřeny 6 levely. 26 kol (+4 z tutorialu), to myslím celkem jde.
Jako jinde, i zde se těží. Těžíte zlato, dřevo, farmaříte nebo vyrábíte pálenku ("potrava" za bandity - s tímto stavením se pojí nejvtipnější zvuk ohlášení stavby nebo jednotky ve hře, když na destilku kliknete, ozve se škytnutí doprovázené protaženým brknutím... jako by vám do ouška šeptal skutečný norek nebo hýkal ožralý osel). Je tu i nějaká zvířena, takže indiáni loví bizony, ke kovbojům patří krávy (buď sesbíráte ty volně se pasoucí nebo je "vyrábíte" na rančích - dobré při nedostatku zlata, když necháte kravku trochu se popást, pří následné "skartaci" na jatkách můžete pobrat až 25 jednotek zlata), krávy mají i Mexičani a bandité si vystačí s chlastem. Každá strana má to své, dá se říct, že jednotky mají svou původní formu (žádné dublování jednotek skrze všechny strany), stavby jsou pěkně vyvedeny a potěší i některé detaily (třeba u banditů, u hlavní budovy se na zápraží houpají oběšenci). Ozvučení je v naprostém souladu s výtvarnou stránkou, tedy povedené.
Je tu dokonce pár zajímavostí, které se běžně v mainstreamu RTS nevyskytují. Tak třeba indiáni se mohou naučit plavat (zajímavá strategická výhoda). Některá týpí mohou být sbalena a pomocí tažených saní přemístěna. Jízdní jednotky neumírají včetně koní, koně tak může osedlat libovolná jednotka a stát se tak silnější (ne každá ale na koni umí jezdit). Převozy vodních ploch naložené děly se automatický stávají děly vyzbrojené. Zlato, těžené do speciálních skladišť, není apriory připočítáno na vaše konto, nýbrž musí být převezeno, takže je tu prostor pro vykradení skladu nebo jeho zničení...
...ale, umělá inteligence je příliš hloupá, takže z těchto výhod používá jen plavání u indiánů, ti navíc útočí vždy stejným směrem, takže není nic lehčího, než si pěkně počíhat. Tupost nepřítele zrcadlí se také v nakládaní se surovinami - po vyčerpání zlatého dolu, který vždy bývá u základního rozestavení, tento není schopen přesunout se dál (nepřítel dokáže vychrlit dobrou řádku jednotek, nicméně brzy se vyčerpá a nemá odkud brát).
Tímto se dostávám k vůbec nejhorší stránce hry - špatné optimalizaci. Šikování jednotek do útvarů je podivné, jejich ovládání někdy obtížné (nejvíce jednotek v jedné sestavě je dvacet - když takové tlupě dáte povel, ta je schopna trousit se po jedné na místo určení), dost otupující je také apatie nepřítele (nereaguje na plenění vlastní základny). Kvůli neposlouchání jednotek jsem byl nucen dokonce jedno kolo přeskočit cheatem. To vše i po důsledném opatchování.
Výhrady ke hře chápu, neposlouchající jednotky jsou na palicu, statické briefingy uspávají spolehlivěji než ukolébavka a i když nebyla hra žádnou pekelnou výzvou a některé fáze hry daly by se s klidným svědomím označit jako nenáročný tycoon, jsem rád, že jsem si hru zahrál.
Hra je opravdu z ranku AoE a připodobňovat hru právě k této legendě RTS má své jasné souvislosti - jednak je hra ve skvělém izometrickém rozpoložení a potom nabízí jisté historické souvislosti a totožný herní systém. AoE a Americu dělí sice propast 4 let (v herním odvětví a grafickém ztvárnění asi tak eon), neodpustím si ovšem poznámku, že vypadá prostě líp (tady nečerpám ze vzpomínek, obě hry mám čerstvě dohrané) - America vypadá dokonce líp, než žánrově podobná licenční hra ze stejného roku (Star Wars: Galactic Battlegrounds), je v některých principech lépe opatřena (jednotkám netrvá tak dlouho ničení budov nebo těžba) není tu tak tuhý pathfinding a hra má jeden automatický plus nahoru - téma divokého západu. Modrokabátníci proti indiánům, to je dobrodružně - romantická esence jak vyšitá. Výčet hratelných stran tím navíc nekončí, kromě původních obyvatel a amerických jednotek tu máte ještě stranu Mexika a banditů - Kromě indiánů, kteří mají ve své kampani 8 misí, jsou zbývající tři strany opatřeny 6 levely. 26 kol (+4 z tutorialu), to myslím celkem jde.
Jako jinde, i zde se těží. Těžíte zlato, dřevo, farmaříte nebo vyrábíte pálenku ("potrava" za bandity - s tímto stavením se pojí nejvtipnější zvuk ohlášení stavby nebo jednotky ve hře, když na destilku kliknete, ozve se škytnutí doprovázené protaženým brknutím... jako by vám do ouška šeptal skutečný norek nebo hýkal ožralý osel). Je tu i nějaká zvířena, takže indiáni loví bizony, ke kovbojům patří krávy (buď sesbíráte ty volně se pasoucí nebo je "vyrábíte" na rančích - dobré při nedostatku zlata, když necháte kravku trochu se popást, pří následné "skartaci" na jatkách můžete pobrat až 25 jednotek zlata), krávy mají i Mexičani a bandité si vystačí s chlastem. Každá strana má to své, dá se říct, že jednotky mají svou původní formu (žádné dublování jednotek skrze všechny strany), stavby jsou pěkně vyvedeny a potěší i některé detaily (třeba u banditů, u hlavní budovy se na zápraží houpají oběšenci). Ozvučení je v naprostém souladu s výtvarnou stránkou, tedy povedené.
Je tu dokonce pár zajímavostí, které se běžně v mainstreamu RTS nevyskytují. Tak třeba indiáni se mohou naučit plavat (zajímavá strategická výhoda). Některá týpí mohou být sbalena a pomocí tažených saní přemístěna. Jízdní jednotky neumírají včetně koní, koně tak může osedlat libovolná jednotka a stát se tak silnější (ne každá ale na koni umí jezdit). Převozy vodních ploch naložené děly se automatický stávají děly vyzbrojené. Zlato, těžené do speciálních skladišť, není apriory připočítáno na vaše konto, nýbrž musí být převezeno, takže je tu prostor pro vykradení skladu nebo jeho zničení...
...ale, umělá inteligence je příliš hloupá, takže z těchto výhod používá jen plavání u indiánů, ti navíc útočí vždy stejným směrem, takže není nic lehčího, než si pěkně počíhat. Tupost nepřítele zrcadlí se také v nakládaní se surovinami - po vyčerpání zlatého dolu, který vždy bývá u základního rozestavení, tento není schopen přesunout se dál (nepřítel dokáže vychrlit dobrou řádku jednotek, nicméně brzy se vyčerpá a nemá odkud brát).
Tímto se dostávám k vůbec nejhorší stránce hry - špatné optimalizaci. Šikování jednotek do útvarů je podivné, jejich ovládání někdy obtížné (nejvíce jednotek v jedné sestavě je dvacet - když takové tlupě dáte povel, ta je schopna trousit se po jedné na místo určení), dost otupující je také apatie nepřítele (nereaguje na plenění vlastní základny). Kvůli neposlouchání jednotek jsem byl nucen dokonce jedno kolo přeskočit cheatem. To vše i po důsledném opatchování.
Výhrady ke hře chápu, neposlouchající jednotky jsou na palicu, statické briefingy uspávají spolehlivěji než ukolébavka a i když nebyla hra žádnou pekelnou výzvou a některé fáze hry daly by se s klidným svědomím označit jako nenáročný tycoon, jsem rád, že jsem si hru zahrál.
Command & Conquer: Red Alert 3
Pro: prostředí, pěkné ztvárnění budov a jednotek, některé prvky (plavání, propustnost lesa!)
Proti: optimalizace, chorobně slabá AI