Dnes, kdy na uměleckou hru stačí vybočující grafické zpracování (jako například u Superbrothers) nebo trochu ozvláštněný styl narace (Thirty Flights) vyčnívá téměř dvacet let stará japonská adventura Gadget - a jeho kvality, i míra ovlivnění nadcházejících děl, přetrvala testem času.

Magnum opus Haruhiko Shona, publikované v Japonsku ve stejném roce jako Myst, se vydává rozdílným směrem než západní konkurent, a na místo složitých rébusů je jedním z prvních pokusů o interaktivní umění oproštěné, a naraci podřízené, komplexněji nahlížené podoby hratelnosti. A ve směřování i dosahuje pomyslného cíle, kdy, ač s podstatně pomalejším nástupem a stejně tak menším měřítku, se Gadget stává ideální podobou svého archetypu. Kafkovské téma může, vzhledem k technickým možnostem své doby, působit jako znouzecnost – strnulé pohledy stejně tak nehybných postav v prázdném světě vytváří však svébytnou kulisu minimalistickému příběhu neurčitého času a se vší pravděpodobností východoevropského zasazení (bývalé železné opony v moderní podobě).

Od Alice: Interactive Museum velký posun ke klasickému vyprávění, a od L-Zone značný odklon od tradičněji pojaté hry. Dnes také asi nejpřístupnější dílo H. Shona z jeho nezávislé trilogie adventur.