Opomíjená perla mezi fantasy akcemi dokazující, že ne všechny hry tohoto žánru jsou jen izometrické kopie Diabla. Hra vyniká zpracováním bojového systému - úskoky, krytí, velká spousta komb, zbraní a oddělitelnost částí těl nepřátel.

K dispozici jsou 4 hratelné postavy - amazonka, barbar, rytíř a trpaslík, přičemž každá postava používá jiný typ zbraní a má jiná komba. Mírné rozdíly jsou i v obtížnosti - kupříkladu za amazonku se hraje snáz než třeba za trpaslíka či rytíře.

Přestože jde o akční "RPG" (vývoj postavy je automatický), dalo by se spíše přirovnat k Dark Souls než Diablu. Pokud si hráč nedá pozor a nezvládne správně používat komba, dlouho neobstojí. Nepřátel je tak akorát, stejně jako léčivých lektvarů. Každý nepřítel bojuje trochu jinak a není tedy pravidlem, že nejsilnější a nejpomalejší zbraň je v dané situaci ta nejlepší. Komplexní soubojový systém ale pochopitelně obnáší i vyšší nároky na ovládání. Zkrátka nestačí mačkat levé tlačítko myši s tím, že hra přečte myšlenky hráče.

Příběh hry není podstatný - zlo ve fantasy světě, které je třeba zastavit. Nevím, kolik prostoru pro hluboký příběh vůbec akční RPG poskytují, ale ospalý hlas vypravěče si i při opakovaném hraní navzdory mé snaze neudržel mou pozornost déle jak do poloviny hry.
Naproti tomu z finální části srší grandiózní lokace a hlavní záporňák je pěkně nechutný úchyl. Přestože jde o fantasy hru se skřety, golemy, kostlivci apod. s magií se tu hráč setká až ve finální části - hra je zkrátka o neskutečně zábavném porcování nepřátel chladným železem následujícím po vymanévrování protivníka.

K technické stránce - přestože je z ní tak trochu cítit neuhlazenost detailů, tolik typická například pro ruské hry a člověk čeká, kdy mu postava propadne nějakou texturou, nechápe, proč postava nedokáže běžet rovně a netřepat se do stran nebo protivné zvuky, které postavy občas vydávají, se hře naštěstí vyhnuly fatální technické nedodělky. Při častém ukládání má sice tendenci padat, ale tomu lze kompletně předejít občasným zpětným nahráním právě uložené pozice, díky čemuž dojde k pročištění paměti.

Grafická stránka dnes již oproti době vydání nijak nenadchne, ale taky neurazí. Přece jen už jde o starší hru. Občas ale dokáže i potěšit - to když malá potvůrka za rohem u ohniště vrhá obrovský stín na zeď a hráč čeká nějakého pořádného trola. Spousta lokací má také velmi dobrou atmosféru - ať už kobky s nemrtvými nebo chladný středověký hrad ve sněhové vánici.

Zkrátka neskutečně zábavná akce u které dohrání za jednu postavu nestačí, přestože lokací obsahuje dost.