Za odhadem 11 hodin jsem pokořil Zeno Clash 2. První díl mě dostal díky jedinečnému designu světa a poutavému epicky pojatému příběhu, i navzdory nic moc soubojům a relativní krátkosti.

Svět dvojky neztrácí nic ze své jedinečnosti, přitom lokací je víc a dohromady tvoří otevřený svět, ve kerém se hráč volně pohybuje a kde se střídá den a noc. Hra už nicméně nevypadá tak kulervoucně, jako za prvního dílu - nejsem si teď jistý, jestli je to čistě stářím enginu, nebo jsou prostě textury meh, ale umělecká stránka věci tenhle nedostatek tak jako tak vyvažuje.

Souboje doznaly velkého zlepšení - ovládání je pohodlnější, střelné zbraně užitečnější. Na začátku jsem si musel zvykat - přece jen tenhle soubojový systm není zrovna běžný - ale po pár lokacích jsem neměl problém. V případě smrti se objevíte u posledního checkpointu s plným zdravím a připravenýma spojencema, takže na podruhé se dá překonat cokoliv. I tak jsem narazil na pár soubojů, kde jsem se musel snažít více/krát.

Větší herní plocha neznamená jen víc herního času - je tu několik na rozdíl od Rock of Ages slušně zpracovaných boss fightů, hrstka collectibles, upgrady, a hlavně se dozvíme leccos o podstatě Golema, Zenozoiku, o původu jeho obyvatel. A díky tomu, že tenhle svět je poměrně malý a jednoduchý, působí všechno to odhalování dost uvěřitelně.

Jasně, je tu pár bugů a herní design má pořád nějaké mezery, ale všechno, v čem exceloval první Zeno Clash, tady je ve větším množství a to ostatní bylo citelně vylepšeno.