Po dlouhé době jsem dostal chuť zahrát si nějakou dobrou plošinovku a volba samozřejmě padla na Rocharda, kterého už mám na Steamu nějaký ten měsíc. Na tuhle hru jsem si dělal zálusk již delší dobu a konečně na ni přišla řada.

Hrátky s fyzikou mám ve hrách rád a proto mi Rochard padl do noty již na první pohled. Pěkně se na to kouká, díky nízké obtížnosti je gameplay velice svižný a prakticky bez záseků. Rochard skvěle mixuje akci a hádanky, které sice oživí gameplay, ale nijak výrazně nebrzdí tempo, což je dle mého názoru ideální kombinace, která v mnoha hrách často docela skřípe.

Nicméně po čase mi začalo docházet, že zpočátku zajímavý příběh tahounem hry rozhodně nebude a závěr mě vyloženě zklamal. Místy se i do hry začal vkrádat neposeda zvaný stereotyp, ale díky krátkosti celé hry a snahou tvůrců o inovace v podobě vylepšování funkcí G-Lifteru (gravitační zbraně) byl neustále a veskrze úspěšně vytlačován.

Jako celek je Rochard skvělou odreagovačkou, která splnila veškerá má očekávání. Škoda jen, že zajímavě načrtnutý příběh nebyl lépe zužitkován.