I přes oprávněnou skepsi k videoherní značce WRC jsem se (v důsledku dohrání DIRT 3 a Showdown a absencí podobně kvalitního rally simulátoru) přeci jen rozhodl dát šanci WRC 3. A jak se ukázalo, rozhodnutí to nebylo špatné.

Největším počátečním problémem bylo nastavit volant a ovládání (citlivost a deadzone) tak, abych se nemusel příliš adaptoval z DIRT modelu. Po několika náročných testováních jsem konečně objevil to správné nastavení a směle se pustil do kariéry. Jízdní model mě mile překvapil (nic tak sterilního jako u předchozích dílů, které jsem právě kvůli mizernému modelu hrál vždy jen chvíli) a dokonce je vidět (a cítit) rozdíl jestli jedete s nejnovější Fiestou WRC nebo se starým Peugeotem 504. S ruční brzdou se pracuje dobře a po chvíli trénování jsem už posílal Fiestu do četných vraceček jako Sebastian Loeb.

Co se týče dalších módů, tak zábavný je Gate Crash (po vzoru DIRT), ale ostatní módy začnou být za chvíli dost stereotypní. Většina lokací je dobře zpracována a některé z nich jsou i opravdovou výzvou (Nový Zéland, Monte Carlo). Na druhou stranu třeba taková německá rally na širokých asfaltkách je vyloženě nudná.

Graficky WRC 3 sice nijak neoslní, ale ostudu taky nedělá, čemuž taky odpovídají přívětivé hardwarové požadavky. Model poškození je zde jen vizuální, tedy bez vlivu na chování nebo fungování vozu. Trochu bych si dovolil zkritizovat zvuky, které působí odflákle a s bručením wrcčkového Focuse toho opravdu moc společného nemají. A občas se mi stávalo, že spolujezdec nestíhal číst rozpis a hlásil mi "levá tři, utáhne", když jsem jí právě projížděl.

Celkově je pro mě WRC 3 docela příjemným překvapením a bavilo mě (kromě zmíněných případů) až do konečného Ultimate Battle, kde jsem si povodil ve finále Hirvonena. Herní značka WRC se vydala dobrým směrem a příští díl bych tak mohl vyhlížet se stejným očekáváním, jako nové DIRTy.