Red Faction II má opravdu hustý nástup. Hutná akce. Granáty lítají, zdivo lítá, nepřátelé se rojí, hukot zbraní se line. Akce je tu hodně a Geo mod jenom přispívá k pocitu destrukce. Zbraně jsou super, akorát by je to chtělo víc vyvážit nebo nějaké ubrat. Použil jsem tak polovinu z nich. Hra je perfektně ozvučená. Nad takovou linearitou a jednoduchostí designu zaplesá nejedna unavená, akcechtivá hlava. Jednoduchost se ještě znásobí ve vozidlech či vznášedlech, které ani neovládáte. Jenom střílíte.

Na začátku jsem si musel zvykat na dost konzoloidní, až automatové rozhraní. Myš ale funguje skvěle. Grafika je taková, dobrá. Textury žádný zázrak nejsou. Převládá šedivá. Dají se ale pěkně rozstřelit. Modely postav jsou na tom o poznání lépe. Příjemným překvapením byla pro mě AI. Pokud si v té vřavě všimnete, tak nepřátelé se rozhodně nechovají jak tupí panáci. Občas sice klasicky naběhnou do rány, ale jinak se kryjí, uhýbají ustupují a využívají všech vlastností své zbraně. Zvlášť dobře jsou na tom elitní vojáci ke konci.

Příběh je klasický. Béčkového typu, z jedním klasickým zvratem. Nic extra. V takovéhle střílečce by jsme snad ani nemohli chtít víc. Bohužel v žáru střílení se zapomnělo na nějakou atmosféru. Celé je to takové prázdné, ploché a krátké. Hra je to opravdu krátká. Tak na dva, tři večery. Celkově oproti jedničce působí takovým levnějším dojmem.

Zábava je to naštěstí dobrá. Bohužel hra časem trochu ztrácí dech. Ke konci se až moc zaměřuje na někdy trochu frustrující boje s bossy. Zvlášť ten poslední mě moc nebavil. Těžký jak svině. Spíš než o taktice to bylo o náhodě.