Adventurám se již pěkných pár let vyhýbám jako čert kříži. Dívat se, jak postavička kráčí podesáté stejnou lokací, skládat blbá puzzle a drbat se hodiny na hlavě, než mě napadne vyzkoušet zkombinovat sirky s prostěradlem a stvořit plachetnici, to pro mě nikdy neplatilo zrovna za vrchol hratelnosti. Zombie tematiku jsem pro změnu vždy považoval za vyčpělou a nudnou, tudíž musel přijít kamarád a narvat mi seriál a hru ze světa Walking Dead takříkajíc do chřtánu.

Epizodní adventury Walking Dead jsou kvalitní především proto, že se všech typických neduhů adventur zbavily a je z nich spíše interaktivní seriál, ve kterém se váha z lokací a předmětů přesunula mnohem více k dialogům, v nichž ve vteřinách musíte rozhodovat o osudech výtečně napsaných postav. Jsou svižné a jednotlivá adventurní řešení bývají zřetelně logická a jednoduchá, protože zde se vypráví příběh, nešikanují hráči k smrti všude se vznášející otázkou "hádej, co měl designér na mysli?", ani neodměňují pocitem vítězství luštitelé sudoku.

Tato jednoduchost se však netýká voleb hlavního hrdiny, kterým je Lee, černošský učitel historie ve dne katastrofy směřující do vězení za vraždu. Situace jsou kolikrát extrémně vypjaté a rozhodnutí bývají, stejně jako jejich následky, obtížné, nejednoznačné a Lee se nikdy ve své skupině přeživších nemůže zavděčit všem.

Když k tomuto napříč žánry bezkonkurenčnímu aspektu přidám i napínavý příběh a hutnou atmosféru, jíž neškodí ani cel shade grafika, mám z toho jednu z nejlepších her, jakou jsem kdy hrál a ostřím si sekeru při čekání na závěrečnou epizodu. No vidíte, a to to ani nemusela být moc hra.