Jeden z mých největších herních úletů. Halucinačně bizarní žánrový mix adventury, rpg, strategie a bůhví čeho ještě. Že Legend měl zralý smysl pro vyšinutý humor jsem poznal již u Companions of Xanth. Proti Hobokenu to bylo ale nevinné šprýmování. Tady s partou velmi podivných existencí s různými vpravdě úchylnými a z hlediska zdravého rozumu zcela zbytečnými superschopnostmi (zabíjení nepřátel zvýšením hladiny cholesterolu v jejich krvi je ještě jedna z těch uchopitelnějších) se potulujete po čtvrtích postapokalyptické New Jersey a blízkého okolí. Místní slumy v jednoduchých tahových soubojích očišťujete od náplavy roztodivných (rozuměj bizarních) mutantů a zároveň se snažíte překazit infernální plány geniálního (rozuměj dementního) zlosina, Dr. Entrophyho.
Hru táhne spíše silly humor, než hráčská výzva. Obzvláště souboje jsou mnohem více o žasnutí nad ujetostí nepřátel a vtipných hláškách, než o sofistikovaném taktizování. Přesto, a to mě fascinuje, má v sobě atmosféra hry něco vtahujícího. Příčiny dovedu nalézt dvě. První je umně vytvořený post-apo svět, který si přes všechnu uber-nadsázku zachovává působivý feeling zkázy a bezradnosti. Druhý důvod je fakt, že Vaše snaha není motivovaná jen obehraným lidumilstvím, ale hlavně snahou vyšvihnout se v žebříčku zlopotírajících týmů a probojovat se až do Superhero Extraleague! (hra by se tedy dala zařadit i do kategorie sport... a vlastně pochybuji, že by si nenašla cestu ke škatulce jakékoliv)
Ve výsledku má tedy hráč pocit, že tu skutečně "o něco jde" a motivaci projít tímto skvělým virtuálním povyražením si nemusí cucat z prstu.
Hru táhne spíše silly humor, než hráčská výzva. Obzvláště souboje jsou mnohem více o žasnutí nad ujetostí nepřátel a vtipných hláškách, než o sofistikovaném taktizování. Přesto, a to mě fascinuje, má v sobě atmosféra hry něco vtahujícího. Příčiny dovedu nalézt dvě. První je umně vytvořený post-apo svět, který si přes všechnu uber-nadsázku zachovává působivý feeling zkázy a bezradnosti. Druhý důvod je fakt, že Vaše snaha není motivovaná jen obehraným lidumilstvím, ale hlavně snahou vyšvihnout se v žebříčku zlopotírajících týmů a probojovat se až do Superhero Extraleague! (hra by se tedy dala zařadit i do kategorie sport... a vlastně pochybuji, že by si nenašla cestu ke škatulce jakékoliv)
Ve výsledku má tedy hráč pocit, že tu skutečně "o něco jde" a motivaci projít tímto skvělým virtuálním povyražením si nemusí cucat z prstu.
Pro: originalita, ujetost, povedený žánrový mix, dobře vymyšlený fikční svět
Proti: někdy je docela těžké pochopit, O CO zrovna ve hře jde:-)