From Normandy after the Rhine
Za všechno vlastně může oznámení Company of Heroes 2. To mě totiž konečně přinutilo se opět ponořit do strategie, i když jsem měl CoH už dlouho v hledáčku, myslím, že tohle byl ten správný impuls! Z počátku jsem měl menší obavy ohledně letitosti hry a hlavně jsem moc nevěřil, že se to bude hrát jak novější "konkurence". Přesto mě po spuštění překvapil jednoduchý – za to bohatý – tutoriál, jenž mne provedl všemi zákoutími hry!
Každá z obsažených misí začíná opravdu povedenými filmečky, které dokáží navodit pocit druhoválečné atmosféry a ve které si nemůžete být ničím jisti, především pak následujícími vteřinami. Hra je orientována na pěchotní/výsadkářská boj, ale v pozdějších fázích hry mi dělala společnost i všemožná spojenecká technika (tanky, protitanková děla, minomety, dělostřelectvo, ...).
Nic z toho si ale nemůžete dopřát v napěchované formě, jinak než zabíráním nepřátelského, či neutrálního území, přičemž je možné generovat pouze určitý limit ovládané populace a samozřejmě k tomu mít potřebné budovy. To že po nich jde nepřítel jak moucha po hovně, snad není třeba zmiňovat! Zároveň se mi líbilo i získávání zkušeností za zabití nepřítele, zabrání teritoria, zničení děla, dokonce i za zabití mého vojáka. Za nastřádané body je možné vylepšovat pěchotní, výsadkové, či tankové jednotky. V závěrečných fázích hry, kdy musíte preferovat pouze jednu ze zmíněných se jedná poměrně o složitou volbu s nemožnosti návratu!
Potěšil mě i počet patnácti různorodých misí, každá z nich je o něčem jiném a každá mi vystačila na více než hodinku čistého hraní. Bohatě jsem si užil mnohokrát profláklé vylodění v Normandii v Den D, stejně tak i útok na továrnu raket, hlídání kopce, či nedovolit nepříteli překročit Rýn! Tvůrci v tomhle ohledu ukázali naprosto kreativitu a potěšilo mě, že vzdali hold reálným bojům!
Ohledně grafické a zvukové stránky jsem nadmíru potěšen. Grafika sice po zazoomování není zrovna dvakrát uspokojující, ale stejně jsem to zkoušel spíše ze zajímavosti. Oddáleně vypadá hra opravdu krásně a efekty vypadají možná daleko lépe, než u mnohých současných strategií, což dodává na ojedinělém zážitku. Nemohl bych dovolit nezmínit hudbu, která v některých napjatých situací podtrhuje již tak hutnou atmosféru druhoválečných bojů a hlavní motiv je prostě radost slyšet. Dovolil bych si ho dokonce přirovnat k – pro mě legendárnímu - ústřednímu motivu z Band of Brothers, což je vážně poklona!
V kostce: Pravděpodobně jedna z nejlepších druhoválečných strategií, která dle mého viděla světlo světa. Vyvážená hratelnost je podtržena neuvěřitelnou variabilitou misí a podmanivým hudebním doprovodem. Troufám si zařadit Company of Heroes na pomyslný TOP žebříček!
Herní doba: 21h
Obtížnost: Normal
Za všechno vlastně může oznámení Company of Heroes 2. To mě totiž konečně přinutilo se opět ponořit do strategie, i když jsem měl CoH už dlouho v hledáčku, myslím, že tohle byl ten správný impuls! Z počátku jsem měl menší obavy ohledně letitosti hry a hlavně jsem moc nevěřil, že se to bude hrát jak novější "konkurence". Přesto mě po spuštění překvapil jednoduchý – za to bohatý – tutoriál, jenž mne provedl všemi zákoutími hry!
Každá z obsažených misí začíná opravdu povedenými filmečky, které dokáží navodit pocit druhoválečné atmosféry a ve které si nemůžete být ničím jisti, především pak následujícími vteřinami. Hra je orientována na pěchotní/výsadkářská boj, ale v pozdějších fázích hry mi dělala společnost i všemožná spojenecká technika (tanky, protitanková děla, minomety, dělostřelectvo, ...).
Nic z toho si ale nemůžete dopřát v napěchované formě, jinak než zabíráním nepřátelského, či neutrálního území, přičemž je možné generovat pouze určitý limit ovládané populace a samozřejmě k tomu mít potřebné budovy. To že po nich jde nepřítel jak moucha po hovně, snad není třeba zmiňovat! Zároveň se mi líbilo i získávání zkušeností za zabití nepřítele, zabrání teritoria, zničení děla, dokonce i za zabití mého vojáka. Za nastřádané body je možné vylepšovat pěchotní, výsadkové, či tankové jednotky. V závěrečných fázích hry, kdy musíte preferovat pouze jednu ze zmíněných se jedná poměrně o složitou volbu s nemožnosti návratu!
Potěšil mě i počet patnácti různorodých misí, každá z nich je o něčem jiném a každá mi vystačila na více než hodinku čistého hraní. Bohatě jsem si užil mnohokrát profláklé vylodění v Normandii v Den D, stejně tak i útok na továrnu raket, hlídání kopce, či nedovolit nepříteli překročit Rýn! Tvůrci v tomhle ohledu ukázali naprosto kreativitu a potěšilo mě, že vzdali hold reálným bojům!
Ohledně grafické a zvukové stránky jsem nadmíru potěšen. Grafika sice po zazoomování není zrovna dvakrát uspokojující, ale stejně jsem to zkoušel spíše ze zajímavosti. Oddáleně vypadá hra opravdu krásně a efekty vypadají možná daleko lépe, než u mnohých současných strategií, což dodává na ojedinělém zážitku. Nemohl bych dovolit nezmínit hudbu, která v některých napjatých situací podtrhuje již tak hutnou atmosféru druhoválečných bojů a hlavní motiv je prostě radost slyšet. Dovolil bych si ho dokonce přirovnat k – pro mě legendárnímu - ústřednímu motivu z Band of Brothers, což je vážně poklona!
V kostce: Pravděpodobně jedna z nejlepších druhoválečných strategií, která dle mého viděla světlo světa. Vyvážená hratelnost je podtržena neuvěřitelnou variabilitou misí a podmanivým hudebním doprovodem. Troufám si zařadit Company of Heroes na pomyslný TOP žebříček!
Herní doba: 21h
Obtížnost: Normal
Mass Effect 3: Citadel
Pro: grafická stránka, variabilita misí, bohatost náplně, nepovinné vedlejšáky,
Proti: v pozdějších fázích trochu obtížnost, závěrečné mise nejsou úplně to skvělé, co ty počáteční,