Han22
Zool spolu s druhým dílem a First Samurai jsou ty největší hopsačkové resty z první půlky 90. let, které jsem nikdy nedohrál. O Zoola jsem se párkrát pokoušel, ale nikdy jsem se nedostal z prvního světa a popravdě, nebýt možnosti save state v Dosbox SVN Daum, nikdy v životě bych se nedonutil to dohrát.
Zool je krásným příkladem, proč se některé hopsačky jako Another World, Blackthorne či Flashback staly klasikou a jiné ač byly recenzovány v herních časopisech a vydány v ČR nikdo nehrál. Intro a příběh neexistují, hned po spuštění na Vás hra vyblije nechutně kýčovitou, přeslazenou a příšerně dětinskou grafiku, které se drží až do konce. Prostředí se sice mění (sladkosti, hudba, ovoce, dílna, hračky a zábavní park), ale grafika ne.
Máme tedy 6 světů, v každém z nich jsou tři kola, což dělá dohromady 18 kol + 6 bossů. Hned od začátku se na Vás valí totální chaos - potvory, stejně cukrkandlové jako prostředí splývají, útočí, resp. padají a chodí ze všech stran a naprosto brutálně respawnují. Stačí odejít o krok vedle a právě zničená potvora oživne. Takže je to taková klasika - dětinská grafika pro nejmenší a naprosto šílená obtížnost. Nic nepomůže nastavení na easy či navolení pěti continue. V tom zmatku se nedá vyznat, bossové jsou tuzí, hra je brutální bludiště a vy jej musíte probloudit co nejdůkladněji. Občas samozřejmě nebudete tušit kam jít. Jak už to v podobných hopsačkách chodí, je tu milion sebratelných předmětů zdánlivě k ničemu, jenže pokud jich nesesbíráte určitý počet, dostanete se k exitu a ten se neotevře. Ze začátku jsem si myslel, že je to bug, ale nebyl.
Hlavní hrdina, jakýsi mravenčí ninja toho moc neumí - skákat, střílet a ve vzduchu sekat mečem, což je sázka do loterie. Umí se ovšem přilepit na zeď a odskakovat nahoru, což je další peklo, protože se to ovládá příšerně, navíc se 100% jistotou Vám při takovém odskakování něco spadne na hlavu. Jako bonus kolo je tu naprosto neovladatelná pasáž s "raketkou".
Přiznávám, že jsem to hrál s obrovským sebezapřením čistě z důvodu zkompletovat všechny známé hopsačky počátku 90. let a plánoval jak tomu švihnu tak 20-30% a půjdu spokojený spát. Někde v páté epizodě se to ale trošku zlomilo. Pochopil jsem co po mě hra chce, kola se staly přehlednější a lineárnější, monstra méně zákeřná a nebo jsem se to trošku naučil hrát. Nakonec i ten poslední boss se dal jakžtakž utaktizovat a ne jen se modlit za vítězství.
Dávám 50%, ale Zool je jedna z nejslabších arkád co vyšly na PC. A pokud si ji budete chtít zahrát, doporučuji najít ISO verzi. Ta vyripovaná běží asi o 100% rychleji a nedá se vůbec hrát.
Zool je krásným příkladem, proč se některé hopsačky jako Another World, Blackthorne či Flashback staly klasikou a jiné ač byly recenzovány v herních časopisech a vydány v ČR nikdo nehrál. Intro a příběh neexistují, hned po spuštění na Vás hra vyblije nechutně kýčovitou, přeslazenou a příšerně dětinskou grafiku, které se drží až do konce. Prostředí se sice mění (sladkosti, hudba, ovoce, dílna, hračky a zábavní park), ale grafika ne.
Máme tedy 6 světů, v každém z nich jsou tři kola, což dělá dohromady 18 kol + 6 bossů. Hned od začátku se na Vás valí totální chaos - potvory, stejně cukrkandlové jako prostředí splývají, útočí, resp. padají a chodí ze všech stran a naprosto brutálně respawnují. Stačí odejít o krok vedle a právě zničená potvora oživne. Takže je to taková klasika - dětinská grafika pro nejmenší a naprosto šílená obtížnost. Nic nepomůže nastavení na easy či navolení pěti continue. V tom zmatku se nedá vyznat, bossové jsou tuzí, hra je brutální bludiště a vy jej musíte probloudit co nejdůkladněji. Občas samozřejmě nebudete tušit kam jít. Jak už to v podobných hopsačkách chodí, je tu milion sebratelných předmětů zdánlivě k ničemu, jenže pokud jich nesesbíráte určitý počet, dostanete se k exitu a ten se neotevře. Ze začátku jsem si myslel, že je to bug, ale nebyl.
Hlavní hrdina, jakýsi mravenčí ninja toho moc neumí - skákat, střílet a ve vzduchu sekat mečem, což je sázka do loterie. Umí se ovšem přilepit na zeď a odskakovat nahoru, což je další peklo, protože se to ovládá příšerně, navíc se 100% jistotou Vám při takovém odskakování něco spadne na hlavu. Jako bonus kolo je tu naprosto neovladatelná pasáž s "raketkou".
Přiznávám, že jsem to hrál s obrovským sebezapřením čistě z důvodu zkompletovat všechny známé hopsačky počátku 90. let a plánoval jak tomu švihnu tak 20-30% a půjdu spokojený spát. Někde v páté epizodě se to ale trošku zlomilo. Pochopil jsem co po mě hra chce, kola se staly přehlednější a lineárnější, monstra méně zákeřná a nebo jsem se to trošku naučil hrát. Nakonec i ten poslední boss se dal jakžtakž utaktizovat a ne jen se modlit za vítězství.
Dávám 50%, ale Zool je jedna z nejslabších arkád co vyšly na PC. A pokud si ji budete chtít zahrát, doporučuji najít ISO verzi. Ta vyripovaná běží asi o 100% rychleji a nedá se vůbec hrát.
Vejce
Terien
MickTheMage
