Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 95
Tak.... Je to poprvé co mám tu čest si odzkoušet ex-exkluzivní titul pro konzoli Playstation od Sony. Ano. Já jsem nikdy nevlastnil konzoli PS ( kromě PSP ), protože celou dobu jsem spíše na zelené straně... ( žádné hejty na téma konzolových válek..... Obě dvě konzole jsou super a každá má své mouchy. A taky pravý hráč ví, že je jedno na čem hrajete, ale že vůbec hrajete. )

Díky tomu že vyšel na PC Uncharted, tak jsem neváhal a za plnou cenu koupil abych teda okusil to čemu se říká jedna ze nejlepších her na PS....

Co se týče příběhu, tak nikdy jsem nehrál předešlé díly, takže jsem si rychle nastudoval co se odehrávalo před tím a vrhl jsem se do dohry. Příběh mě přímo lapil a držel mě u monitoru do poslední scény.... Výborně napsané, nadabované, Prostě super a chvíli jsem přemýšlel že si pořídím konzoli PS a přejedu všechny díly......

Co se týče graficky tak ta hra se mi líbila. Všechny lokace hlavně na tropickém ostrově , jsem jen nevěřícně hltal a kochal jsem se rozmanitostí přírody. Všechno okolo vypadalo reálně a živě. Hrozně se mi líbilo to filmové zpracování.. Prostě paráda..

Co se týče optimalizace na pc, tak jsem za celou dobu jsem neměl jediný problém s pádem hry ani s nijak extra bugy. Ano sem tam se hlavní postavě při šplhání divně hýbala ruka a myslel jsem si že ho posednul ďábel, ale nic co by mi znechutilo hraní.

Jeden problém bych ale přece jen měl, ale týče se to jen PC verze a to je ovládání myší a jeho citlivost. Nevím ale mě to přišlo hrozně pomalé i na nastavení na max. Možná to někomu sedí, ale mě to celkem vadilo.

Takže jsem velice rád, že jsem měl čest si zahrát tuhle hru. Určitě ji vřele doporučuji všem, co jí ještě nehráli.

Pro: Příběh. Grafika, Lokace, Parkour

Proti: optimalizace myši na PC, sem tam chování AI.

+23
  • PC 90
Jelikož jsem dodnes nepolíbený sérií Tomb Raider, rozhodnutí se pustit do hry Uncharted a zainvestovat do ní formou předobjednávky se nejevilo jako příliš uvážené rozhodnutí. Ale ne vždy je lepší moc přemýšlet, jelikož pak může být člověk velmi mile překvapen tím, jak moc dobré takové neuvážené rozhodnutí učinil.

Nevím úplně do detailu, jak hra vypadala na konzolích předtím, než byla konečně vydána na PC, kdy jsem si ji mohl konečně zahrát, ovšem jestli je něco na tomto titulu opravdu velmi pěkné, tak je to jeho vizuál. Společně s příběhem vyprávějícím o hledačích pokladů a jejich nepříliš jednoduchou cestou za ním, během níž narážejí na bandu, která jim chce tuto snahu hrubou silou za každou cenu překazit, byl zpracován velmi záživně, jeho klíčové postavy mi do jedné sedly a hra mi pak velmi příjemně ubíhala, na čemž měly velmi znatelný podíl i dialogy sympatických postav včetně pasáží, kdy se hra párkrát vrátila do minulosti a odkrývala tak nejednoduché začátky životních osudů dvou hlavních protagonistů.

Když už jsem u vyjmenovávání kladů, kterých pro mě ve hře byla přece jen drtivá většina, musím vyzdvihnout kombinaci akčního stylu a stealth, kdy jsem si zvlášť u druhého jmenovaného při tiché likvidaci nepřátel vzpomněl na styl Sama Fishera a s kusem nostalgie na něj zavzpomínal. Jediným rušivým elementem při tomto stylu bylo nezvyklé a divně vypadající žluté zbarvení daného nepřítele, jehož jsem měl v tu chvíli možnost zlikvidovat. Rozuměl bych tomu, že to byla jakási zvýrazněná forma upozornění, ale tato metoda mi nepřišla zrovna nejlepší, bohužel, možnost ji vypnout mi hra nenabídla. Každopádně musím říct, že i po nemalých zkušenostech se stealth stylem byl tento způsob projití v této hře často náročnější, což bylo způsobeno přemísťováním nepřátel v rychlejších intervalech, během nichž narazit na vhodný okamžik likvidace tak chtělo mnohem více trpělivosti, taktizování i rychlosti.

Jak jsem se zmínil na začátku, zkušenosti z Tomb Raidera nemám a nutno říci, že mi při této pouti velmi často chyběly. Což o to, cesta přes překážky, využití terénu ve svůj prospěch pomocí skalních výstupků, zachycování se o tyče, zábradlí apod. a celkově se s notnou dávkou akrobacie přemísťovat, což je pro zmiňovanou sérii víc než typické, jsem si vryl pod kůži poměrně brzy a častokrát jsem byl dokonce i rád, když jsem se nad provedením těchto způsobů procházení občas musel i na chvilku zamyslet. Problém bohužel s železnou pravidelností nastával v okamžiku luštění hádanek, kde jsem se v jinak kouzelně vypadajících historických lokacích kolikrát zasekl natolik, že jsem po únavném zdolání několika z nich chtěl hru zabalit. Kdepak, hře to nevyčítám a samozřejmě ani nemůžu, okamžik výčitek by ale zcela určitě nastal tehdy, kdybych hru opravdu utnul a tím ji pro mě pohřbil. Připravil bych se tak o všechen ten zbytek, který jsem vyjmenoval a který za to opravdu stál. Takhle jsem po závěrečném epilogu odcházel s pocitem, že tahle hra byla jedna kvalitní až skoro parádní jízda.
+23
  • PC 90
Herní výzva 2024 – 1. Nemova říše (Hardcore)
Jako hráč, který byl odchován na konkurenční sérii Tomb Raider, jsem byl velmi zvědavý, co vlastně Uncharted nabízí jiného. Nikdy jsem nezabředl do příběhu této opěvované série, pokud se nepočítá pár let staré filmové zpracování. Co tedy nabízí hra jiného, než zmíněný Tomb Raider? Hned na začátek musím říct, že to co mě opravdu nadchlo, byla grafická stránka hry. I přes to, že hra se na PC vydala až několik let po svém prvním vydání, hře opravdu není z tohoto pohledu co vytknout. Scenérie, které umí vykreslit ať už v pralese, na pláních nebo ve městě jsou opravdu povedené.

Příběh musím opět uznat, sérii Tomb Raider opravdu předčí ve všech ohledech (především pak v případě porovnání s posledními dvěma díly, kdy příběh byl v dobrodružství Lary Croft opravdu pomalu okrajová záležitost). Dokonce i přes veškeré obavy mi nijak výrazně nechyběla znalost lore z předchozích dílů natolik, abych si čtvrtý díl neužil. Ačkoliv bych někdy v budoucnu byl velmi rád, kdybych si i jako PC only hráč, mohl znalosti pomocí remasteru/remaku doplnit.

Samotná hratelnost se z mého pohledu dělí na dvě strany. Pohyb ve světě, povedené hádanky a všemožné skoky jsou velmi povedené a například to, že v případě využití lana je nutné skutečně daný objekt obejít a následně lano upnout považuji za opravdu povedený krok. Ačkoliv tím, jak postupně se více a více seznamuji s původně PlayStation exkluzivními hrami, zjišťuji, že takových kroků je v těchto hrách spousta. Řízení dopravních prostředků je zde opět na velmi povedené úrovni. Druhou stranou hratelnosti a tentokrát ne tolik pozitivní je střelba a obecně souboje. Bohužel, zde tomu trochu něco chybí. Ačkoliv chápu, že tato hra není primárně o střílení a boji obecně, tak se zde vyskytuje poměrně často. Pěstní souboje mě taktéž nenadchly a působily poměrně zjednodušeným dojmem.

I tak se jedná v celém spektru pozitiv o poměrně zanedbatelný nedostatek. Celá hra jinak působí velice dobře, i co se týče poměrně bohaté herní doby (navíc v rámci vydání na PC je doplněno i o DLC). Jak jsem již v průběhu textu zmínil, doufám, že se nejedná o mé poslední setkání s touto sérií a osobně po několika dlouhých letech musím připustit, že série Tomb Raider se zdá v porovnání s Uncharted být spíše chudý příbuzný.

Hodnocení: 90 %

Pro: Grafické zpracování, hratelnost, příběh i bez znalosti předchozích dílů, hádanky.

Proti: Souboje pěstní i se zbraní v ruce.

+18
  • PC 90
Další příklad, že začínat sérii jakýmkoliv dílem než tím prvním je prostě chyba. Plně hru dokážu ocenit až nyní po dohrání původní trilogie.

Nate už chce být hodným manželem, a ne akční mašinou, která zabíjí po desítkách. Naštěstí se po vzoru argentinských telenovel objeví jeho mrtvý živý bratr a stáhne ho zpátky do akce. Stejně ale hráč musí vypnout mozek, aby si příběh zcela užil. Třeba Elena najde svého manžela uprostřed ničeho dvakrát, což se ani nepodaří našemu novému multimilionářskému záporákovi, který měl napíchnutý Nateův telefon. Právě nový záporák Rafe, který má problémy se vznětlivostí a jeho debilní impulzivní vražda zkorumpovaného vězeňského dozorce panamské věznice, kde je banda na oko uvězněna, nedává vůbec smysl a působí jen jako laciný katalyzátor domnělé ztráty Sama Drakea.

Každopádně i tak bych řekl, že Rafe je konečně funkčním záporákem, když to porovnáme se záporákem v jedničce, kterého si vůbec nemůžu v paměti vybavit, či záporákem ze dvojky, slovanem se zohaveným xichtem, nebo sexy britskou GILF ve trojce, tak Rafe má konečně komplexněji napsanou postavu. Nová postava Sama je fakt sympatická a dynamika mezi bratry je vážně fajn. Neil Cuckmannův podpis je zde cítit mnohem více oproti předchozím dílům. Máme tu sexy ebony vojandu s nádhernými kudrnatými vlasy, která zvládne nakopat zadek Nateovi i jeho bratrovi naráz. Těžko uvěřit, že to Neilovi nestačilo a musel to s Abby v The Last of Us 2 přepálit úplně.

Čtyřka je oproti svým předchůdcům dvakrát delší hrou. Takže jsem se bál, že bude trpět hratelnost. A tenhle strach byl relevantní a opravdu se místy hra vlekla. Hratelnostně je to stejné jako předchozí díly, cyklus střílení, parkouru, hádanek, ale ovládá se to plynuleji s lepšími animacemi. Přibyla explorativní část na otevřenějších mapách a Nate používá hák a lano, což parkouru dává větší zábavnost. Najdeme tu taky nějaké základní mechaniky stealthu, Nate se může schovat ve vysoké trávě a tam chudákům zlomit vaz (děsivý zvuk). Hra je jak dělaná na ovladač (duh), minuly rok s klávesnicí to taky nebylo špatné, ale teď je to ten správný Sony zážitek, snad jen, že autoaim není tak moc friendly, jako by třeba ve dvojce. Levely jsou dlouhé, všechno je natažené, delší přestřelky, delší parkourové momenty. Puzzle momenty jsem si ve čtyřce užil asi nejvíce, nejsou tak záludné, ale uspokojivé jsou. Druhý díl byl akční film, člověk se nestačil nudit. Tady Nate leze třeba i 10 minut v kuse nebo bloudí s lodí po ostrůvcích, nebo hledá miniaturní průchod v obří pirátské vesnici. Tempo prostě občas trpělo hlavně v druhé části hry, což je škoda, protože akční naháněčka v ulicích Madagaskaru mi připomněla to nejlepší z druhého dílu.

Technická stránka hry je parádní. Doporučuji si stáhnout mod na odstranění post procesu a hra pak vypadá naprosto parádně bez rozmazaného TAA. V tomto díle Nate vypadá mnohem víc jako Nathan Fillion, vlastně úplná kopie. Jestli to byl nějaký záměr pro tvorbu hollywoodského bijáku? Film jsem neviděl, ale tehdejší 45letý Fillion by klidně mohl hrát ve filmu a dal bych mu přednost než oproti tomu smradovi Hollandovi. Navíc mi přijde takový masivnější než v předchozích dílech a jeho skákání přes propasti a dopad na špičky prstů na hranu útesu je spíš úsměvný. Hudba, dabing, cutscény, všechno je na vysoké úrovni, jak jsme zvyklí. Troy Baker a jeho Sam ukazuje, že je fakt top všestranný herní dabér.

Jinak hru jsem tedy hrál poprvé před rokem klasicky na klávesnici a myši. Nyní po dohrání trilogie a hraní na ovladači je to ucelenější zážitek, protože mám nějaký vztah k postavám. Kdyby hra byla kratší, nebo autoři jinak pracovali s tempem v některých pasážích, tak bych to dal na první místo před dvojku. Takhle je dvojka stále nepřekonaná akční jízda plná ikonických momentů. Ale i tak navyšuji hodnocení na devítku.

Děkuji za pozornost.

Pro: Zdokonalená hratelnost, technická stránka hry, postava Sama, nejucelenější Uncharted příběh

Proti: Občas slabší tempo

+15
  • PC 80
Blockbuster v pozitívnom slova zmysle - vizuálne príťažlivé, či už ide o scenérie, postavy alebo akciu. Hra efektívne strieda tempo akčných pasáží, lezecko-skákacích pasáži (nejedná sa však o nič náročné a zvládnu to aj neplošinovkári ako ja s prehľadom) a občasných hádaniek a presunom kochacími oblasťami. V týchto ohľadoch je naozaj remeselne dobre odvedená práca.

Čo ma však v hre jemne ohúrilo sú herecké výkony dabérov v čele s Nolanom Northom a Troyom Bakerom (ale nezaostávajú ani ostatní) - v kombinácii s mimikou postáv tu môžeme naozaj hovoriť o prvotriednom herectve a evidentne aj réžii tak, ako to poznáme z filmov. Zmeny intonácie, povzdychy, zachvenia v hlase, či každý úsmev alebo zatnuté zuby je naozaj od postáv počuť a robí ich tak uveriteľnejšími. Čo to trochu narúša je stará známa ludonaratívna disonancia, kedy Nathan dokáže likvidovať nepriateľov po desiatkách (a za hru až po stovkách) bez nejakých väčších fyzických alebo morálnych problémov. Takisto po všetkých tých drsných pádoch, zraneniach a podobne sa vždy len pozviecha a doslova uteká a skáče ďalej. Na druhej strane chápem, že si v tomto môže hra/séria podať ruku so svojimi filmovými inšpiráciami, kde sa taktiež akciou nešetrí a hrdinovia sú tiež takmer nesmrteľní. Najviac ma i tak však bavil stealth štýl, ak bol možný a postupná tichá likvidácia nepriateľov.

Uncharted 4 bolo mojou prvou hrou série a hoci som zažil pár bugov ako zaseknutie o prekážku, prepadnutie cez textúru a podobne, išlo o situácie, ktoré "vyriešila" smrť a pre rýchlo tempo hry a množstvo checkpointov to nespôsobilo žiadny zásadný problém a hra inak šľapala ako hodinky. Chápem, čo na tejto hre ľudia vidia a prečo ich séria baví, keďže sa jedná o svižnú akciu so zábavne napísanými postavami a aj ja som sa zabavil, ale nejaký hlbší zážitok po príbehovej či gameplayovej stránke, ktorý by v človeku zarezonoval natoľko, aby nad ním premýšľal aj po hraní však nemožno očakávať. Ako som povedal na začiatku, je to blockbuster so všetkým dobrým a zlým, čo k tomu patrí.

Pro: blockbuster, hra nemala hluché miesta a dobre odsýpala, občas otvorenejší prístup v lineárnej hre, herecké výkony, estetika

Proti: blockbuster, ludonaratívna disonancia

+12 +13 −1
  • PC 90
K sérii jsem přišel trochu jako slepý k houslím. Jako PCčkáře mne exkluzivní PS tituly zcela míjely. Nezajímal jsem se o tento svět, neboť mi bylo jasné, že si tyto tituly nezahraji. Možná tak o Last of Us bylo dost slyšet, a tam mne to trochu mrzelo, že mám se svoji platformou smůlu, protože mám tento styl a téma rád. Nicméně nyní přišla kolekce Uncharted, která nejenže našla svoji cestu na PC, ale dokonce byla zdarma jako bonus k nákupu procesoru Ryzen, takže se mi dostala do ruky, aniž bych ji musel jakkoli vyhledávat.

V kolekci jsou hned dvě hry ze série, což dává poměrně slušné množství herního obsahu, a hned za dvě různé hlavní postavy. Jelikož jsem se o sérii nezajímal, neměl jsem žádná předpokládaná očekávání, čekal jsem pouze kvalitní hru (protože to se dá očekávat od exkluzivního titulu). Začal jsem právě čtvrtým dílem, který je předposlední hrou série, následovanou právě za rok posledním dílem – The Lost Legacy.

Po prvních desítkám minut hraní mi na mysl přicházela jedna věc – Tomb Raider. Uncharted se hraje velmi podobně, včetně hledání pokladů, lezení po skalách, řešení hádanek, vlastně v celém vzhledu hry. Což není nic špatného, TR mne bavil, a Uncharted je sakra povedená „tombraiderovka“. Přijde mi více přímočarejší než TR, má skvěle napsané postavy a promyšlený příběh. Většina lokací je doslova dechberoucích, což je podtrženo velmi přitažlivou grafikou. Nevím, jak vypadal U4 v roce vydání (2016), ale na remaster se kouká opravdu dobře.

Postavy ve hře jsou sympatické, dobře napsané, mají své charakterové přednosti a chyby. Příběh je fantaskní, což je poznat hlavně na různých mechanismech, které jsou prostě technologicky nemožné. Nicméně to k tomuto typu hry patří a právě ta neskutečná velkolepost nalezených míst, která vyvolá v hráči ten správný „wow“ efekt. Pirátská tématika je velmi atraktivní, při hledání pokladu navštíví hráč různé lokace na různých místech, takže prostředí se neustále mění a nezačne nudit. Jedna z kapitol hry je i ze znatelné části naplněna jízdou v jeepu s určitou volností pohybu po mapě, včetně nutnosti navijákování na pár místech, což je příjemné ozvláštnění hry. Chvíli hráč stráví i na lodi.

Za mne co bych dal trochu mínus, tak to je lezení po skalách a výstupcích, kterého mi přišlo až dost. Ne, že by ta mechanika byla nějak otravná, ale možná mi přijde až převyužitá (nebo sem na ní znechucen od dob Someday You´ll Return). Jinak najít cesty není problém, hra dává ve většině případů vizuálně jasně najevo, kudy se může hráč vydat.

U hádanek bych klidně trochu přitvrdil, nejenže nejsou obtížné, ale jejich řešení bývá dost na očích, a i když to nestačí, tak stačí se jen chvíli na hádanku koukat nebo zkoušet a postavy hned začínají napovídat řešení. Nicméně hra tím nestaví hráče do situace, kdy loví řešení po YouTube a Googlu, protože už neví jak dál. V případě, že nevíte kudy, tak po chvíli hráčově bloudění hra nabídne zobrazení tipu, kam máte jít. Tahle funkce funguje tak napůl, občas jsem při chvilkovém prohlížení prostředí dostával nabídky na „pošťouchnutí“, na druhou stranu se mi asi dvakrát povedlo přehlédnout kudy pokračovat, létal jsem tam blázen dokola, a tip ne a ne vyskočit.

Shrnutí je celkem lehké, nejedná se o nějakou hru, která se by se stala nějakým etalonem a legendou, kterou všichni znají. Jedná se ale o výbornou hru, s příběhem zapadajícím do konceptu, skvělou výpravou a atraktivními scenériemi. A jsem rád, že si našla nakonec cestu i na PC, takže jsem si ji mohl užít i já.
+11