Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ultima VIII: Pagan

15.03.1994
22.11.1995
71
18 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Guardian vypuzuje Avatara do země Pagan, světa pod jeho kontrolou. Tento svět je rozbitý po boji mezi Titány a zlým Ničitelem, ve kterém zvítězili Titáni. Ti teď musí být uctívaní jako bohové. Uvázlý v této neznámé zemi, navíc bez svých společníků, musí Avatar najít cestu zpět do Britannie. Cesta vede i přes čtyři Titány, kteří jsou v Paganu ztělesněním čtyř elementů.

Ultima VIII: Pagan má menší svět, než předchozí díly, a je temnější. Poprvé od druhého dílu nejsou zahrnuty NPC postavy, hra se vrací ke konceptu "Osamělého hrdiny" z prvních dvou dílů série. Odstraněno bylo také střídání dne a noci. Novinkou byla možnost běhání, skákání a šplhání. Boj v reálném čase byl udělaný spíše ve stylu hack&slash, podobně jako novější Diablo.

K Ultimě VIII vyšel na cd i Speech Pack, který obsahoval dabing důležitých charakterů ve hře. Ultima VIII: Pagan je druhý díl trilogie "The Guardian Saga".


Poslední diskuzní příspěvek

Přidávám se! Konečně bych po tvých chvalozpěvěch si přečetl podrobné důvody proč zahrát :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
První díl legendární série, který vyšel kompletně pod taktovkou nových vlastníků Originu - EA. Ti už měli prsty v U7: Serpent Isle, na který uvalili deadline, kvůli němuž se pár věcí do hry nedostalo. Ultima 8 je ale úplně jiný level. Vývojáři na dokončení dostali asi 8 měsíců, což je na komplexní RPG neuvěřitelně málo, zvlášť pro 20ti členný tým, který byl nucen pracovat 12 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jak později Richard Garriott přiznal, šel až moc na ruku akcionářům z EA a hra potřebovala ještě minimálně 3 měsíce vývoje.

Z původního designu tedy byla řada věcí vystřižena a tentokrát je to cítit hodně. Navíc hráči očekávali v podstatě "něco jako U7, ale ještě větší a lepší", nicméně dostali úplně něco jiného. Původní disketová verze vyšla zabugovaná a občas padala, nicméně největší noční můry měli hráči z nových skákacích pasáží. Autoři se totiž snažili přijít s něčím novým a skákání po plošinkách a šplhání jim přišlo jako dobrý nápad. Ukázalo se, že to nebyla šťastná volba. V daném zpracování a grafice bylo totiž skákání velmi obtížné. Avatar skákal do tří fixních vzdáleností, které se určovaly pomocí vzdálenosti kurzoru od postavy. Na pohybující a potápějící se plošinky bylo třeba se trefit velmi přesně, jinak Avatar zahučel do vody či lávy, což pro něj znamenalo smrt. Nezbývalo než ukládat po každém skoku a nahrávat při každém nezdaru, což na tehdejších strojích trvalo 30-60 vteřin. Asi si dovedete představit tu frustraci. Zmíněné problémy opravil patch, kdy Avatar začal skákat na pozici kurzoru a plošinky se přestaly hýbat, což přineslo značné ulehčení. Jenže v roce 1994 jste se k patchi dostávali velmi komplikovaně.

Hra je také kratší (zhruba 30 hodin), lineárnější, je tu jen jedno město a méně NPCček, chybí společníci a portréty postav, nemůžeme si vybrat vzhled Avatara, soubojový systém se změnil v klikačku ala Diablo (které vyšlo o pár let později), je tu méně equipmentu a další věci. Dá se říci, že řada hráčů Ultimu 8 nenávidí za to, že nekráčí ve šlépějích U7. Pak je tu ale druhá polovina, která hru oceňuje za to, jaká je. Je jiná. Je hodně jiná.

Avatar se ocitá úplně sám v neznámém, temném a nebezpečném světě. První, co vidí, je poprava jakéhosi nešťastníka na molu. Po chvíli zjistí, že šéfce blízkého města tak trochu šplouchá na maják a rozhodla se zavést tvrdou diktaturu. Podezřele ses na mě podíval? Přijdeš o hlavu! Navíc proč je ta obloha pořád tak zatažená? Kde je slunce? Stačí pár dialogů a knih a zjišťujeme, že místní obyvatelstvo je v problémech až po uši a úpí pod vládou soupeřící čtveřice titánů, jež je týrá živelnými pohromami. Jednoho z nich dokázali ukonejšit jen tím, že mu posílají duše všech zemřelých.

Cílem je z tohoto nepěkného světa utéct a dostat se zpět do Britannie. Během toho neustále slyšíme hlas zpropadeného Guardiana, který se nám vysmívá a popisuje, jak dobývá náš svět. Resp. tento hlas slyšíme, pokud máme speech pack (obsažený v GOG edici), jenž přidává dabing pro hrstku postav. Nutno říct, že audio kvalita je tak tristní, že některým postavám skoro není rozumět.

Největším pozitivem hry je temná atmosféra (podobná té z Ultimy 5) podkreslená slušnou hudbou a také vynikající grafika a animace, kdy některé scény jsou na svou dobu opravdu působivé. Ukažte mi RPGčko do roku 94, které vypadá lépe (nepočítaje 1st person). Engine pořád zvládá na svou dobu nevídané věci a jeho vylepšená verze byla použita v povedených "Crusader" hrách. Díky zmíněnému šplhání lze některé situace vyřešit originálně (např. vyšplhat do jinak zamčené strážní věže). Ovládání postavy je nicméně trochu nepřesné a občas je problém i projít dveřmi.

Další věc, co mi imponovala, byl způsob získávání kouzel. Máme tu 5 škol magie (resp. jedna byla vystřižena) a všechny musíme ovládnout, což zabere podstatnou část hry. Začneme pěkně zostra se školou necromancerů. Abychom se jedním stali, musíme nejprve splnit několik úkolů a hlavně - postupně se naučit jednotlivá kouzla. Ty se ale nenaučíme trapně u učitele jedním klikem, ale musíme jít doopravdy do knihovny, tam najít knihu, tu nastudovat, najít ingredience a kouzlo si připravit. Každá škola to má trochu jinak, občas musíme použít i pentagram, umístit správně svíčky, atd. Každé seslané kouzlo je pak zadostiučinění. Z knih kromě toho můžeme vycucnout i povedenou mytologii světa Pagan, zajímavé mini příběhy či zmínky o magických zbraních, po jejichž stopě se můžeme vydat.

Díky kouzlům pak lze třeba otevřít průchod ve skále, přeskočit širokou propast, donutíme postavy mluvit pravdu, ochráníme se před horkem, takže můžeme přejít přes lávu, pokecáme s mrtvými. Pak tu jsou klasiky jako útočná kouzla, vyvolání minionů, léčení, neviditelnost, teleport na viditelné místo, atd. Bohužel útočná kouzla se používají těžko, protože musíme najít příslušný předmět v inventáři a hra se nezapauzuje. V inventáři je přitom snad ještě větší zmatek než v U7 (je to stejný styl pytlů a truhel), protože kromě obvyklých věcí musíme mít navíc ještě všechny nezbytnosti pro každou školu magie.

Při svém putování narazíme na slušné množství dungeonů, ve kterých je řada logických hádanek (třeba i variace na Hanojské věže), skrytých pák, tlačítek a pastí jako jsou střílny, padající krápníky, propadávající se podlahy a také zatracené vybuchující červené houbičky, které jsou všude! A to není vše, co vybuchuje. Také doslova každá zamčená truhla po otevření exploduje a to i když máte klíč. Zvláštní je, že najdeme spoustu jídla, ale Avatar jíst nepotřebuje, takže asi další nedodělek.

Soubojový systém je krkolomný a nepřátelé vydrží až moc ran. Mnoho typů protivníků zde nenajdeme, většinou jde o zombie, kostlivce, trolly a duchy, což je škoda. Magická zbraň Slayer, která se dá poměrně snadno najít, má 10% šanci na instakill, což podle mě hru trochu rozbíjí. Na druhou stranu se tím souboje dají ulehčit, pokud hráče moc nebaví. O nich přeci jen Ultima nikdy nebyla, i v U7 za moc nestály. Vývoj postavy je také osekaný a atributy se zvyšují automaticky - síla a obratnost sekáním, inteligence čtením knih a kouzlením.

Ke hře mělo vyjít i DLC jménem The Lost Vale, ve kterém jsme se měli podívat do města v oblacích a zachránit původní bohy Paganu. Rozšíření bylo dokončeno, ale EA se rozhodlo ho nevydat kvůli špatnému přijetí a slabým prodejům U8. Existuje i fanouškovský engine pro moderní systémy jménem Pentagram (stal se součástí ScummVM), ale nevidím důvod ho používat, protože GOG verze funguje bez problémů.

I když třeba Spoony hru drsně zkritizoval, ve skutečnosti jde stále o silný nadprůměr v rámci žánru. Řada negativ byla v patchi opravena a pokud přivřeme oči nad nedodělanými věcmi, dostaneme podařený "simulátor čarodějova učně". Od hry nicméně nečekejte taktické souboje a detailní vývoj postavy. Jako předchozí Ultimy, i osmička je více adventura než hardcore cRPG.

Postava ke konci hry (v tajném cheat roomu)
+30